|
S P O L E Č N O S T |
|
|
|
||
|
SPOLEČNOST
SETKÁNÍ S NEJVĚTŠÍ CELEBRITOU NAŠÍ ZEMĚ Plzeňská souhvězdí 2011 – jízda u nás doma Anketa OSOBNOST REVUE RICHARD 2011 Rudy Linka pro Nadaci Taťány Kuchařové Cena Ď v Pardubickém a Královéhradeckém kraji.“ „Poděkování z nebe aneb cena Ď ve Středočeském kraji.“ „Cenu Ď v Moravskoslezském kraji chránil sám Bílý slon“ „Nečekané dědictví aneb cena Ď v Jihočeském kraji 2011 ve stínu Bílé růže“ „Ď se může vidět nebo ohmatat, ale stále je to Ď – aneb – cena Ď v regionu hl. města Prahy“ Křišťálové Ď bylo uděleno v Libereckém kraji v Novém Boru aneb i dříví se může vozit do lesa... „Ceně Ď bylo ve Zlínském kraji za svědka Moravské víno“ Ď se usadilo i v Ústeckém kraji „Neopakovatovatelný Josef Louda“ Cena Ď 2011 v Karlovarském kraji udělena na Klášterních slavnostech v Ostrově Udělení ceny Ď 2011 v kraji Vysočina aneb nepřišel jen Švejk… Cena Ď 2011 v Jihomoravském kraji - ráji krokodýlů – udělena! Cena Ď v Plzeňském kraji 2011 udělena Oslava deseti let Divadla Evy Hruškové a Jana Přeučila Fantazie si hrála s fantazií Michala Viewegha... Koncert na konci světa - Jan Bendig Křest CD Mariana Vojtka v Hotelu ROTT KŘEST CD – Marie Rottrová – ZLATÁ KOLEKCE Supraphonu Křest knihy „Otakar Vávra 100 let“ Křest knihy Petra Koláře: Hana Sládková - Koželuhová "Matchball" Magické odpoledne - módní přehlídka Magické Heleny Mecenáš klub festivalu České doteky hudby Mezinárodní konference "Městský kamerový systém hl. m. Prahy…" Plzeňská souhvězdí 2010 – IV. ročník POHODA na pátou…Aneb „Cena Ď v Olomouckém kraji 2011“ již udělena! Premiéra muzikálu Baron Prášil „Revue Richard slaví & OSOBNOST REVUE RICHARD 2010“ Vernisáž Matyáše Chocholy - Jezdecký pomník Boha - Vernisáž výstavy filmových klapek Zlínfestu Vernisáž výstavy obrazů Pavla a Martina Vavrysových Zákulisí módní přehlídky - návrhářky Ilony Donátové |
Ceny Ď 2010 byly uděleny…
Desátý ročník udílení cen Ď je minulostí. Ale přesto si myslím, že stále ještě žije naplno. Tolikrát zněl potlesk Stavovským divadlem, že jeho ozvěna musí vydržet do ročníku jedenáctého. Všichni ocenění si svá křišťálová Ď zasloužili. A nejen oni. Vždy říkám, že ceny Ď jsou vlastně nespravedlivé, poněvadž si je zaslouží všichni nominovaní. Ale tak je to asi ve všem. Volbu miss vyhraje údajně nejkrásnější Češka a já přitom druhý den potkám na ulici dívku, která je mnohem krásnější, alespoň tedy pro mne. Ano. Také cena Ď, přestože se snaží, nedokáže zmapovat na sto procent veškeré mecenášství a sponzorství v ČR. Ale snaží se. A kdo chce, může se přidat. Že nejde o bláznovství, potvrzuje skutečnost, že je tomu všemu už deset let, během kterých se sešlo přes 2000 nominací a bylo uděleno 119 cen Ď, kterou přijaly i takové osobnosti, jako je Václav Havel. Také já mám v hlavě nahrávku celého dne. Něco jako soubor v počítači s označením "Ď - 24. 6. 2010". A jak to bývá, většinou je otevírání takového souboru spolehlivé, ale tu a tam se to lidově řečeno sekne a ne a ne to otevřít. Prostě si pamatuji dost věcí naprosto přesně a něco vůbec. Zapříčinilo to pracovní nasazení a euforie, místy přerostlá až do transu. Takže pokud vám nevadí, že tento článek čerpá pouze z paměti mé hlavy, pak klidně čtěte dál. Ráno jsme s rodinou vstávali v pět. A už to jelo jako po drátku. V pravé poledne pak začne ruch i v samotném Stavovském divadle. Schází se Kolegium, aby hlasovalo o cenách. Atmosféra je příjemná, ale občas dojde na spor, protože každý člen Kolegia hájí svůj vlastní názor. Takže neschází ani argumentace proč to, či ono. Úloha Kolegia není lehká. Jsem rád, že jsem pouhý pořadatel, nikoliv ten, který na sebe bere tuto odpovědnost. Z celé republiky se sjedou lidé, kteří podporují kulturu a charitu. Možná, že někdo z těch, co je nominovali a přijeli také, věří, že právě jejich mecenáš je ten pravý k ocenění. Jak rozhodnout, že cenu dostane ten, kdo dal 100.000,- Kč na divadelní představení? Nebo ten, který dal 1.000.000,- Kč na nadaci podporující nemocné děti? Či ten, kdo zdarma deset let pomáhá starým spoluobčanům? Jen celkový pohled na všechny soustředěné nominace, cit a vlastní intuice, mohou být vodítkem k výběru oceněných. Každým rokem slýchám: "Probůh, vždyť cenu si zaslouží vážně všichni!" - A proto jsou také všichni pozvaní na ceremoniál. Najdou svá jména v tištěném programu, aby jim byl vyjádřen vděk co nejdůstojněji. A přesto, že je ceremoniál založen jen na předávání cen, myslím si, že i tento program má své napětí, místa pro zamyšlení i pro zasmání, takže je svým způsobem určitým netradičním představením, coby dárkem všem zvaným. 
Zasedání Kolegia.
Zasedání Kolegia.
Zasedání Kolegia.
Zasedání Kolegia.
Vše zahájilo Bohemia trio. A pěkně stylově. Ve Stavovském divadle zazněla skladba W. A. Mozarta. Ještě před začátkem mi lidé z divadla vyprávěli, že taková ta malá bronzová cedulka, co je zabudovaná do podlahy jeviště a na které je nápis se jménem W. A. Mozarta, značí, kde osobně stál a dirigoval. Údajně ji tam svého času osobně nainstaloval herec Josef Kemr, který se o to moc zajímal, pátraje po informacích, kde že mistr Amadeus přesně stál. A tak si nemohla tato cedulka v našem ceremoniálu nezahrát. Nejednou se stalo, že si oceněný rád stoupnul na ono místo a vychutnával si pohled do přenádherného hlediště Stavovského divadla, vzpomínaje, že právě tady kdysi stál sám Mozart. 
Bohemia Trio.
Velkou radostí pro mne bývá okamžik, když na scénu přijde ředitel Národního divadla a přítomné přivítá. Stavovské divadlo je jednou ze scén ND, takže je takové uvítání na místě. PhDr. Ondřej Černý diváky nejen přivítal, ale také předal dvě ceny mecenášům ND a dvě ceny mecenášům dalších divadel v ČR (Všechny výsledky, včetně fotodokumentace ceny Ď 2010, jsou k nalezení na www.cena-d.cz). Líbilo se mi, jak se při předávání ceny ke mně spontánně přiklonila paní Bc. Jaroslava Středová, obchodní náměstkyně ředitele Městského divadla v Mostě, aby mi řekla, že: "Zentivu nominujeme na cenu Ď celých dlouhých deset let a konečně to vyšlo!" 
PhDr. Ondřej Černý, ředitel Národního divadla.
Bc. Jaroslava Středová, obchodní náměstkyně ředitele Městského divadla v Mostě
Když přišel na scénu ředitel ZOO Praha Mgr. Miroslav Bobek, potěšilo mne, že se hrdě přihlásil k tradici spolupráce s cenami Ď, kterou založil jeho předchůdce PhDr. Petr Fejk: "Rád navazuji na dobrou věc!" - Načež se vší pokorou a upřímností přiznal, že má na jevišti Stavovského divadla trému, což jsem okomentoval: "A kdo ji tady nemá!" - Jinak si ale očividně užíval okamžik, kdy předával cenu Ď mecenáši právě ZOO Praha. 
Mgr. Miroslav Bobek, ředitel ZOO Praha
Za podporu Zoo Praha obdržela cenu Ď - KB, a.s., cenu přebírá Marie Petrovová, vedoucí úseku komunikace
Za Komerční banku, a.s. přišla cenu Ď převzít paní Marie Petrovová, vedoucí úseku komunikace
V kategorii "nadace a charita" předávala ceny Ď výkonná ředitelka Nadace pro transplantace kostní dřeně Bc. Renata Jenšíková, která zastoupila primáře MUDr. Vladimíra Kozu. S Markétou jsme se zeptali, zda si pan primář už nechal operovat kyčelní kloub, protože na cenách Ď 2006 mi to před diváky v Národním divadle slíbil. Tehdy to bylo 19 let od okamžiku, kdy se mu kyčel zbortil. Pan primář slíbil, že do roka, snad. Nyní paní Jenšíková potvrdila před diváky ve Stavovském divadle, že pan primář nemá stále na své zdraví čas, že vše věnuje svým nemocným a samozřejmě tedy kyčel nevyměnil. Já jen dodám, že když jsem se ho jednou ptal, zda mu to nevadí, tak odpověděl: "To není nakažlivé nebo škodlivé, to pouze bolí!" 
Bc. Renata Jenšíková, výkonná ředitelka Nadace pro transplantace kostní dřeně.
Společně s paní Jenšíkovou předal cenu sám "Vlasta Burian". Přečetl jsem si totiž o něm článek a dověděl se, že jako bohatý umělec podporoval chudý fotbal. A tak jsem i pronesl při ceremonii, že jestliže kdysi umění podporovalo sport, nyní by to mohlo být naopak. Třeba by nějaký hokejista mohl ze svého kapesného zaštítit nějaké to oblastní divadlo na pár let? Ono nejde být kulturně kultivovaný a nemít zdravý sportovní duch v těle a naopak, myslím. A tak přišel na scénu imitátor Václav Faltus a hlasem Vlasty Buriana zavzpomínal na časy, kdy král komiků podporoval sport. 
Václav Faltus.
Václav Faltus, imitátor s paní Bc. Renatou Jenšíkovou, výkonnou ředitelkou Nadace pro transplantace kostní dřeně.
V kategorii Svět Běly Jensen jako vždy byla hvězdou ceremonie sama Běla. Tak, jako umí pomáhat dětem ve válkách, umí si užít svoji chvíli s děkováním svým spolupracovníkům. Když vyhlásila cenu Ď podporovatelce Hnutí na vlastních nohou Stonožka paní Mgr. Vávrové, z horní galerie vykřiklo radostí na sto žáků ZŠ Kladská v Praze. Předání této ceny bylo moc dojemné. A to aniž by kdokoliv věděl, že příběh paní Vávrové je daleko silnější. Před lety prožila nejkrutější možnou ránu, co dokáže život dát. Nemohu to slovy vyjádřit. Paní Vávrová svůj další život zásadně zasvětila pomoci dětem ve válkách. S velikým nasazením řídí Sdružení Přátel Stonožky v ČR. 
Běla Gran Jensen.
Běla Gran Jensen s oceněnou paní Mgr. Kateřinou Vávrovou.
Běla Gran Jensen s oceněnou paní Mgr. Kateřinou Vávrovou.
Ceremoniál ozdobila svou účastí paní Halina Pawlowská. Uvědomil jsem si, že se stala symbolem pro každou vzácnou situaci, kde je třeba říct nějaký pěkný bonmot. Paní Pawlowská pozvání přijala a nezklamala. Měla ohromný úspěch u diváků. Nejdříve se zamyslela nad tím, co je cena Ď, že bez sponzorů a mecenášů by nebylo ani Ň. A pak řekla: "I češi mají Havaj, když mecenáši dávaj!" K paní Pawlowské následně pozveme Martina Vavryse. Ten není specialistou na slovní bonmoty, ale na malování, kde dokáže beze slov jen štětcem vyjádřit také vše. Ostatně posuďte - je autorem letícího Ď, které se stalo symbolem desátého ročníku ceny Ď. 
Letící Ď.
Halina Pawlowská.
Halina Pawlowská.
Malíř Martin Vavrys s paní Halinou Pawlowskou.
Společně s paní Pawlowskou a panem Vavrysem předal cenu Ď v kategorii "Úhel pohledu byznysmena" pan Tomio Okamura. Zajímavé je, že jej jako byznysmena nakonec zaujal obyčejný lidský příběh, pro který si cenu Ď vysloužila paní Renata Janečková, která dostala cenu Ď za podporu Domova sv. Alžběty v Nelepeči. Její dojetí a překvapení bylo nádherné zblízka sledovat: "Nikdy bych si nepomyslela, že právě já mohu dostat cenu?" 
Malíř Martin Vavrys, podnikatel Tomio Okamura a paní Halina Pawlowská.
Tomio Okamura předává cenu Ď paní Renatě Janečkové.
Poslední cenu Ď v kategorii "Hrdý český mecenáš" předali moderátoři televize Z1 Aneta Snopová a Jakub Žižka. Pomohla jim ještě marketingová specialistka Miroslava Slepičková, taktéž z této dynamické zpravodajské televize. Bylo to vlastně takové symbolické završení mediální kampaně na letošní cenu Ď, kterou si vzala pod svá křídla právě televize Z1. 
Moderátoři televize Z1 Jakub Žižka a Aneta Snopová, spolu se slečnou Miroslavou Slepičkovou, marketingovou specialistkou.
Slečna Miroslava Slepičková, marketingová specialistka televize Z1 předává cenu Ď v Kategorii Hrdý český mecenáš
Základní škole Brno, Jihomoravské nám. 2. Na jevišti samozřejmě během ceremonie nemohli chybět Ing. Jan Machálek, majitel sklárny vyrábějící ceny Ď - ArtCristal Bohemia a Jiří Plevka, prezident Rodinného pivovaru Chodovar, který jako vždy coby generální partner pozdravil s humorem a osobitou noblesou přítomné hosty. Přestože se bohužel pro pracovní zaneprázdnění nemohl dostavit JUDr. Petr Hulinský, Ph.D., který jako zastupitel Magistrátu hlavního města Prahy převzal záštitu, byla divákům zprostředkována jeho upřímná zdravice. 
Jiří Plevka, prezident Rodinného pivovaru Chodovar
Mgr. Ivo Brokeš, ředitel sekretariátu kanceláře předsedy Senátu MUDr. Přemysla Sobotky přebírá v zastoupení cenu Ď
od Běly Gran Jensen a od Ing. Jana Machálka, jednatele ArtCristal Bohemia A tady někde by tento článek mohl končit. Potud si vše plus mínus pamatuji. Pak ale přišel na scénu ředitel Národního divadla PhDr. Ondřej Černý a řekl: "STOP!" - A přestože bych si následné minuty měl pamatovat, byl jsem v takovém úžasu až transu, že si nepamatuji skoro nic. Pan ředitel mi sebral mikrofon a začal povídat o tom, že s rodinou tuhle akci připravujeme deset let. Slyším: "Cena Ď je život Richarda Langera!" - Ale dále se už nesoustředím. Přicházejí další členové Kolegia, mikrofon si bere Běla Gran Jensen, dostávám od Kolegia jejich "spikleneckou cenu Ď 2001 - 2010", kterou nechali tajně vyrobit. V tom přichází pan Machálek ze sklárny Artcristal a předává mi další "spikleneckou cenu", kterou pro mne skláři také tajně vyrobili. V tom se diváci zvedají z křesel a tleskají. Jak dlouho nevím. Nevím ani, kdo co říká a co říkám já. Jen si pamatuji pocit, že si tohle nezasloužím. Že nejsem tak dobrým člověkem, jak se může zdát. Že jsem úplně normální chlap, jen jsem měl kdysi dobrý nápad, který žije nikoliv díky mě, ale všem, kteří každým rokem cenám Ď pomáhají. Věřím totiž, že by se o takzvaně "větší" věci mohl pokoušet každý, už jenom proto, aby vyrovnal skóre své povahy, svých činů. 
Kolegium s paní Bělou Gran Jensen předávají tajně vyrobenou cenu Ď.
Pan Machálek ze sklárny Artcristal předává další "spikleneckou cenu".
Členové Kolegia.
Pro příklad uvedu, že když jsem loni vymyslel, že se bude kromě stávajících kategorií udílet cena Ď také v kategorii "Morální vzor", hned jsem s tím měl sám problém. Vždyť nikdo není bez chyby, jak tedy někdo může udělit v této kategorii cenu? Rozhodně jsem věděl, že já sám nechci být nijak blízký rozhodování o této ceně a sám sebe jsem principielně vyloučil z příprav nominací apod. Což ale na druhou stranu neznamená, že bych se nezasazoval o to, aby se morální vzor hledal a ocenil. Nakonec pro mne bylo vysvobození, když jsem oslovil paní Bělu Gran Jensen, aby si tuto složitou kategorii vzala pod svou patronaci, s čímž Kolegium souhlasilo. Říkám si, když je Běla vzorem pro statisíce Stonožkových dětí, má právo hledat morální vzor k ocenění cenou Ď. Běla s pomocí Stonožky nominovala hned několik osobností ČR. A pak mi volala, bylo to někdy v květnu 2010, co na ně říkám? Nevyjádřil jsem se, abych nijak Bělu neovlivnil: "Bělo, Ty se rozhodni a já Tvé přání budu respektovat. Je to Tvá cena a Ty se také pod ní podepíšeš. A tak se stalo. Morálním vzorem se pro Bělu Gran Jensen stal MUDr. Přemysl Sobotka. A já jsem rád, že jsem vše inicioval, nikoliv rozhodoval. Protože hledání morálních vzorů může nastartovat nové diskuse a ty nové postoje lidí. 
Mgr. Ivo Brokeš, ředitel sekretariátu kanceláře předsedy Senátu MUDr. Přemysla Sobotky přebírá v zastoupení cenu Ď
Tři dny se mi ještě o ceně Ď zdálo. Euforie z celé té slávy se pomalu rozptýlila a já konečně začal zase normálně fungovat bez emocí. Sednu doma k počítači, abych prošel všechny fotografie, všechna jména. A dojde mi, že je vlastně jedno, kdo a za co cenu Ď dostal, pokud se podařilo, aby každý oceněný inspiroval své okolí k přemýšlení. Vždy mne fascinuje, když mi někdo dokáže naimplantovat nějakou myšlenku do hlavy. Jestli se to podařilo aspoň trochu obráceně, tak to desetileté úsilí nebylo marné. 
Po ceremoniálu následovalo tradičně focení Kolegia, partnerů, ale především oceněných a nominujících.
Více se dovíte o cenách Ď na www.cena-d.cz Foto: Václav Samek |
|