V tomto domě v jedné z komůrek nahoře nějaký čas bydlel spisovatel Jaroslav Hašek. Právě tady vymyslel Švejka,
který je slavný po celém světě.

Před časem jsem nocoval v penzionu U České koruny v místnosti, kde kdysi Jaroslav Hašek bydlel a kde Švejka vymyslel. Obdivoval jsem nádherný výhled na hrad Lipnice a říkal si, že je to místo, kde musí každého něco pěkného napadnout. Na rozdíl od Jaroslava Haška jsem bohužel nevymyslel žádný román, ale uvědomil si, že když už tady někdo nocuje, něco mu tu přece jen schází. A tak jsem majitelům Penzionu U České koruny – rodině vnuka spisovatele Haška – Richardu a Zdeně Haškovým, hned příště přivezl jako dárek šest dílů prvorepublikových knih Dobrý voják Švejk. Vysvětlil jsem to tak, že každý, kdo zde nocuje, určitě rád před spaním prolistuje nějakou tu kapitolu s osudy Josefa Švejka. Když jsem v sobotu třicátého dubna 2011 opět přijel do Lipnice nad Sázavou, abychom zde uskutečnili akt předání krajské ceny Ď, musel jsem se na „své“ milované knihy jít podívat.

A pak jsem už mohl vstoupit do restaurace, která byla na celé odpoledne zadaná pro akci „cena Ď a oslava 128. narozenin Jaroslava Haška“. Kromě Kolegia ceny Ď v kraji Vysočina, v kraji finálově nominovaných a nominujících, zde bylo i poměrně dost novinářů, takže jakmile začal vnuk spisovatele Haška – Richard Hašek, který převzal nad touto akcí záštitu – vítat hosty a vysvětlovat, proč cena Ď a oslava narozenin, začaly cvakat fotoaparáty, aby ještě týž den na různých serverech vyšly zprávy o tom, co se událo v Lipnici nad Sázavou.

„Držím v ruce dobový dokument, který dokazuje, že se Jaroušek, tedy spisovatel Hašek, nestaral jen o své blaho, ale zajímal se i o charitativní činnost. Snažil se pomáhat osleplým vojínům ze světové války. A odtud není daleko k myšlence ceny Ď.
Proto se náš penzion a hostinec U České koruny stal generálním partnerem krajského kola ceny Ď na Vysočině.“

Nejprve jsme představili Kolegium ceny Ď v kraji Vysočina:

Ze čtrnácti nominací, které byly v kraji Vysočina přihlášené, Kolegium pro krajské kolo jako finálové vybralo:

V restauraci šlo vypozorovat napětí. Krajská cena Ď je takzvaně šancí navíc. Všechny nominace ve všech krajích v ČR automaticky postupují do celostátního finále v Národním divadle 21. června 2011. Tam budou roztříděné do příslušných kategorií (podporovatelé muzeí, divadel, nadací, zoo, atd.). Všichni nominovaní a ti, kteří je nominovali, budou i s doprovodem do Národního divadla pozváni. Bude to nádherný okamžik. V jednu chvíli se na jednom místě setkají mecenášové a dobrodinci z celé republiky, kteří budou svědky udělení patnácti křišťálových cen Ď, vyrobených v rukodělné sklárně ArtCristal Bohemia ve Velkém Oseku.

Cenu si samozřejmě zaslouží všichni nominovaní, ale napětí má také své kouzlo. Takže i tady v Lipnici, kde se jedná o krajskou cenu, která se uděluje jako regionální šance navíc ještě před tím, než jsou všechny nominace získané v krajích odeslané do Národního divadla k posouzení celostátním Kolegiem, se napětí dalo doslova krájet. Vítěz krajského kola totiž nezíská jen cenu Ď v kraji Vysočina, ale postupuje do Národního divadla do šestnácté – hlavní kategorie: „Král krajů GRAND PRIX Ď 2011“, kde se při jedenáctém ročníku cen Ď „utká“ s dalšími třinácti krajskými vítězi a může tak získat originál obrazu mistra Martina Vavryse, podle něhož se pro letošní ročník cen Ď vytvořil grafický motiv letícího písmene Ď, který ozdobí tištěný program.

Cenu Ď v kraji Vysočina 2011 z rozhodnutí Kolegia získal Mgr. Milan Dušák, ředitel grafických škol v Jihlavě - za finanční podporu žulového reliéfu „Zlaté oči“ a za finanční podporu zřízení pamětní desky Pavlu Landovskému na jeho rodném domě v Havlíčkově Brodě více zde.

Zleva: Radomír Dvořák – sochař, Ing. Jana Fischerová, CSc. – poslankyně, Richard Hašek a oceněný Mgr. Milan Dušák.

Mgr. Milan Dušák.

Kolegium ceny Ď v kraji Vysočina s oceněným. Že bylo veselo, není třeba dodávat!

Po předání ceny Ď se všichni hosté odebrali poklonit se k nedalekému hrobu Jaroslava Haška. Při této příležitosti promluvil člověk nejpovolanější – Dr. Radko Pytlík, CSc. – o kterém se říká, že je hlavním „haškologem“, neboť už napsal tři knihy o Jaroslavu Haškovi (Toulavé house, Kniha o Švejkovi a Ve stínu pípy) a aktuálně dopsal knihu další (Život Jaroslava Haška v datech). Mohu jen potvrdit, že je nádherné třeba jen tak hodinku vedle pana doktora posedět a naslouchat jeho vyprávěním. Dokáže barvitě líčit souvislosti jinak nijak nezajímavých dat a informací, které až propojením ucelí pohled na historická fakta o Jaroslavu Haškovi. Moc se mi líbila věta, kterou mi řekl, když jsem se napil piva: „Lidé říkají, že byl Hašek alkoholik. No, byl. Ale jako jediný alkoholik na světě napsal Švejka!“ – A tak mi dal pan doktor důvod k zamyšlení, díky čemuž si uvědomím, že znám hodně abstinentů, kteří nedokážou napsat ani to, co si myslí, natož, co vymyslí: „Vše se vším souvisí a není geniality bez chyby.“

Dr. Radko Pytlík, CSc.- nejuznávanější „haškolog“ na světě.

Své pocity sdělil i vnuk spisovatele Haška – Richard Hašek, který je také šéfem Společnosti Jaroslava Haška.

Nescházela ani čestná salva…

Příležitost vyfotit se s Richardem Haškem využila paní Marie Gregorová
– předsedkyně o.s. Sdílení (vedle pana Haška), která byla nominována na cenu Ď
za podporu Domova pro seniory Telč panem Ing. Milošem Roudenským, ředitelem
(vedle paní Gregorové). Na snímku jsou se svými přáteli.

S Richardem Haškem se ráda vyfotila i ředitelka Denního a týdenního stacionáře
Jihlava paní Eva Pohořelá (uprostřed – čtvrtá zprava), která nominovala na cenu Ď
paní Miladu Jiráčkovou (třetí zprava) a občany obce Kozlov (na snímku).

Zleva: Pravnuk spisovatele Haška – Martin Hašek, manželka vnuka spisovatele Haška – Zdena Hašková, vnuk spisovatele Haška – Richard Hašek, Richard Langer.

Na raut všechny přítomné pozval Richard Hašek a při té příležitosti představil i svou rodinu. Audio záznam této veselé chvilky najdete zde.

Zajímavé bylo zjištění, že sice paní Eva Pohořelá zažila zklamání, že jejich nominovaný mecenáš krajskou cenu Ď nezískal, ale současně přišla na to, že jí dělá radost, že tady jsou, neboť i touto cestou má možnost veřejně poděkovat svým podporovatelům, kterým se program líbil (nutno dodat včetně stylového rautu, který se ke Švejkovi hodí – bramboračka, guláš, kachna, bramboráky, bůček, utopenci, tlačenka a pivo!). Zde si můžete poslechnout krátký audio rozhovor s paní Evou Pohořelou.

Než jsme po pohodovém a milém setkání v Lipnici vyrazili domů, usedl jsem ještě ke stolu s Richardem Haškem na kus řeči. Zastavil se u nás i Martin Hašek, který svého tátu poslouchal stejně pozorně, jako můj diktafon. Audio rozhovor s vnukem spisovatele Haška je zde.

Historicky první regionální předkolo ceny Ď v kraji Vysočina je minulostí. Jeho ozvěny však budou hlasitě znít na finále v Národním divadle 21. června v rámci XI. ročníku ceny Ď.

Po celý den se střídalo pravé aprílové počasí. Poslední dubnový den chvíli lákal nastavit tvář slunci a v mžiku přihnal mraky a spustil déšť. Chtělo se mi do nebe zvolat známou Švejkovu větu: „Co blázníte, vždyť jsou tady lidi!“

R