O   S   O   B   N   O   S   T   I

Rodinný pivovar Chodovar







Přidáno 22. 2. 2012 00:00

Vzpomínky na klavíristu Rudolfa Firkušného a jeho rodinu XI.

Rudolf Firkušný. Posledně jsem skončil o tom jak jsme se dozvěděli, že otec byl Gestapem zatčen. Jak jsme dělali první opatření pro případ prohlídky. Noc byla neklidná. Matka se mi svěřila, že má obavu, že zatčení otce bylo v souvislosti s Annou Jiráskovou, v tom případě musí být i ona připravena, že ji Gestapo odvede a pak dávala rady jak se mám zachovat, od dědy a babičky velkou pomoc očekávat nemohu.................. celý článek










Přidáno 15. 2. 2012 00:04

Vzpomínky na klavíristu Rudolfa Firkušného a jeho rodinu X.

Rudolf Firkušný. není to tak snadné po tolika letech urovnat vzpomínky a zážitky z té doby, kdy už byla válka a Čechy byly obsazeny nacisty. Začínám trochu zdaleka. Bylo přání matky, abych se též učil hře na klavír. První učitelka byla paní Pfisterová, která bydlela nedaleko nás. Tu jsem neměl rád. Když jsem udělal chybu tak mne klepla silně tužkou přes prsty. Druhá učitelka byla mnohem lepší. Vystudovala konservatorium, pedagogicky byla na výši. Brzy poznala, že mám rád jazz. Navrhla, abych si koupil sešitek s notami pro kytaru, k jednoduché melodii přidělal akordy. Začal jsem písní Věřím vám, pak Modravé dálky z filmu Minulost Jany Kosinové,.................. celý článek







Přidáno 8. 2. 2012 00:00

Vzpomínky na klavíristu Rudolfa Firkušného a jeho rodinu IX.

Rudolf Firkušný. K setkání s prof. Soukupem ještě dodatek. Ptal se mne co dělám, že prý dobře vypadám. Odpověděl jsem:„Daří se mi dobře. Pracuji jako kopáč u stavební firmy Konstruktiva ve Střešovicích. Jsem na zdravém vzduchu, dobře vydělávám a hlavně mám volnou hlavu. A co vy, pane profesore.................. celý článek












Přidáno 1. 2. 2012 00:03

Vzpomínky na klavíristu Rudolfa Firkušného a jeho rodinu VIII.

Rudolf Firkušný. Vzpomínám na návštěvu majora Jirouška. V pohnutých dnech před okupaci byl velitelem letitě v Pieštanech. Líčil jaká byla nálada mezi vojskem. Všichni letci byli odhodláni se vojenské přesile nacistů bránit. Byli rozhořčeni jak republice do zad vpadli Maďaři, jako na severu Poláci. Prý československá armáda nebyla tak slabá jak se oficielně tvrdilo. Obranný val na hranicích republiky byl dobře promyšlen. Naše letadla................... celý článek










Přidáno 25. 1. 2012 00:01

Vzpomínky na klavíristu Rudolfa Firkušného a jeho rodinu VII.

Rudolf Firkušný. Posledně jsem skončil s rodinami Johnovi a Kletetschkovi. Není to lehké vzpomínky z té doby časově koordinovat.... Vzpomínám teď na rozloučení s Harrym Goetzem. Jednou pozdě večer zazvonil u nás na Vinohradech. Taškou zakryl žlutou šesticípou hvězdu, přesto jít k nám bylo velmi nebezpečné. Přišel se rozloučit. Rodina dostala oznámení, že bude odsunuta. Ráno před snídani Dr. Goetz řekl, že má spolehlivé informace co je čeká v táboře. Možnost láger přežít je mizivá. Proto navrhuje, aby každý člen rodiny spolkl pilulku, která leží na stole. Ta působí velmi rychle, smrt následuje bezbolestně. Ale když jeden člen odmítne, pak to platí pro celou rodinu. Pouze bratr Raoul odmítl. Prý dokud žije, naději přežít neztrácí. Bylo to krátké, ale velmi pohnuté rozloučení. Nikdo z rodiny Goetz lager nepřežil.... Hotel v Chotěboři se stal střediskem celé rodiny. Byly zde i spřízněné rodiny Hostanovi,................... celý článek



Přidáno 18. 1. 2012 00:06

Vzpomínky na klavíristu Rudolfa Firkušného a jeho rodinu VI.

Rudolf Firkušný. Minule jsem skončil návštěvou Anny Jiráskové u nás. Chtěl jsem se před tím zmínit o jednom dni - bylo to krátce po okupaci 26. března 1939. V ten den Němci zavedli v ČSR dopravu vpravo. Již ráno jsem byl ve skautské klubovně. Tam jsme dostali tabule s nápisem „CHOĎTE VPRAVO“. Pak jsme s tabulemi chodili po hlavních třídách a ulicích Prahy. V noci předtím byly upraveny výhybky pro tramvaje................... celý článek










Přidáno 11. 1. 2012 00:00

Vzpomínky na klavíristu Rudolfa Firkušného a jeho rodinu V.

Rudolf Firkušný. v posledním vyprávění jsem končil setkáním otce se spolužákem z OA Zástěrou, kterého se zúčastnila i Anna Jirásková. Před tím se udála velká věc - 2. 7. 1938 se konal v Praze Všesokolský slet. Jak otec, tak matka, byli Sokolové. Při večerním představení bylo moc zajímavé, kdy vpád Hunu byla narážka na nacisty. Dodnes vzpomínám na úvodní sokolský pochod V nový život od Suka.................. celý článek











Přidáno 4. 1. 2012 00:04

Vzpomínky na klavíristu Rudolfa Firkušného a jeho rodinu IV.

Rudolf Firkušný. Bylo to r. 1936, kdy jsem byl 10 roku starý, kdy mne rodiče přihlásili do 45. skautského oddílu na Vinohradech. Zvláštnost byla, že tento oddíl neměl vlčata, takže my mladší jsme byli hned integrováni. To byla výhoda, když jsem se skauty jel na vánoční prázdniny do Krkonoš, kde blízko Hrnčířské boudy měl primitivní chatu Annenruh. Pak jsem byl na dvou letních táborech u Blanice a u Želivky. Tím že jsem byl skaut, si mně oblíbil strýc Pepa v Chotěboři, který................. celý článek










Přidáno 28. 12. 2011 00:01

Vzpomínky na klavíristu Rudolfa Firkušného a jeho rodinu III.

Rudolf Firkušný. Středisko pro celou rodinu byla Chotěboř. Jak jsem zmínil, byla tu dvě místa: hostinec a řeznictví U vola a hotel Firkušný U lva. Zejména o letních měsících byla obě místa plně obsazena. Obě rodiny se vzájemně navštěvovaly. Odpoledne to bylo většinou U vola, kde se dalo posedět ve stínu starého stromu - ořechu - a popíjet kávu a jíst koláče nebo buchty, večer sedět v lakovně u výčepu hotelu, popíjet pivo nebo víno. Hotel ................. celý článek










Přidáno 13. 12. 2011 00:03

Vzpomínky na klavíristu Rudolfa Firkušného a jeho rodinu II.

Rudolf Firkušný. Milý Richarde,
když jsem jel 8. dubna t.r. se synem Petrem do Prahy, tak jsme spolu telefonovali a já jsem Vám slíbil, že napíšu, jaké mám vzpomínky na rodinu Firkušných. Není to jednoduché, zejména když jeden člen rodiny dominuje. Přesto se o to pokusím.
Dle tradice rodina Firkušných přišla do Čech po roce 1600 z Polska. Patřila k místní šlechtě. Usídlila se na Českomoravské vysočině v Chotěboři. Je zajímavé, že o rodině Firkušných píše též František Sokol-Tůma v knize „Na kresách“, která žila ve Slezsku. Podle nejstarších záznamů v Choteboři, měl František Firkušný.................. celý článek







Přidáno 7. 12. 2011 16:13

Vzpomínky na klavíristu Rudolfa Firkušného a jeho rodinu I.

Rudolf Firkušný. Kolik znáte klavíristů? Pár jich znám, ale skutečných mistrů? To už je horší. Jmenovitě z těch současných jako hudební laik nedokážu jmenovat jen tak z patra ani jednoho. Jo, vlastně ano. Toho, co napsal hudbu k jedné z „bondovek“, ale ani tak si nevybavím hned jméno. Takže sáhnu po panu Roklovi a panu Firkušném. Jenže u nich nejde již bohužel o přítomný čas. To není jediné, co měli kromě talentu společné – oba se shodně jmenovali: „Rudolf“. A jeden z těchto Rudolfů by oslavil ...................celý článek









Přidáno 16. 11. 2011 00:03

JAN ZVĚŘINA čelem k životu…

Jan Zvěřina. …vědět, kde se nachází právě ten můj život, postavit se vůči němu čelem a jít mu naproti - znamená mít šanci život naplnit tím, čím ho naplnit opravdu chceme. Ještě včera mi bylo dvacet a měl jsem jasnou představu o životě. Chtěl jsem využít časoprostoru, který mi nabídl svobodu, mír a v daném čase zdraví, takže jsem život viděl jako dar, kdy mohu zkoušet všechno, co mne láká. Párkrát jsem mrknul a je mi přes čtyřicet. Prý to utíká každému, ale já mám pocit, že jak stále žiji podle toho, co jsem si myslel ve dvaceti, že mi to utíká dvojnásob. Prostě se nenudím. A najednou si v tom nádherném shonu všimnu mladíka, který také ....................celý článek







Přidáno 5. 10. 2011 00:01

mladý senior Michal Čupr

Michal Čupr. Je mladý a vypadá mladě. Když promluví, okouzlí téměř moudrostí zralého muže. A jako juniorský mistr Evropy v šermu se teď v čerstvé plnoletosti zdá být moc mladý na to, že „už“ je veden coby šermíř senior. V této rubrice jsme vám zatím představili osobnosti středního až seniorského věku. Teď naopak napíšeme o šermířském seniorovi, který je nesmírně mladý, ačkoliv má díky vrcholovému sportu bohaté životní zkušenosti.................................celý článek








Přidáno 2. 5. 2011 00:05

Luba Skořepová

Luba Skořepová. Málokdo by asi herečce Lubě Skořepové hádal bezmála 90 let! Zatímco mnozí začínáme už po padesátce (a nezřídka i dříve) fňukat, jak je toho na nás moc, tu a tam nás něco bolí, vitální herečka nad takovými „malichernostmi“ jen mávne rukou. „Copak nám někdo sliboval, že prožijeme život jako v peřince?“, směje se a dodává: „Člověk musí žít v pokoře a lásce. Nejen ve dnech radosti, ale i v těch těžkých chvílích našeho života. Vždyť si většinou za všechny ty bolístky a trápení můžeme ..................................celý článek









Přidáno 6. 4. 2011 00:05

Zuzana Pokorná – nejen ladný krok

Zuzana Pokorná. S baletkou jsem ještě nikdy rozhovor nepořizoval. Proto jsem se těšil. Vzniklo to velmi spontánně. Zúčastnil jsem se tiskové konference u příležitosti vyhlášení hlavních nominací na ceny Thálie a zde potkal nominovanou baletku Zuzanu Pokornou. Neznali jsme se z dřívějška a tak jsme se minuli, jen jsme v našem magazínu zveřejnili její fotografii, kterou na tiskovce v Mánesu pořídila naše dvorní fotografka Monika Váňová. A samozřejmě informaci o nominaci za roli ..................................celý článek





Přidáno 23. 2. 2011 00:02

GUSTAV OPLUSTIL, muž zralý věkem a mladý duchem

GUSTAV OPLUSTIL. Rodák z Hranic na Moravě, herec, autor, scénárista, dramaturg – Gustav Oplustil – je celoživotně symbolem opravdu dobré televizní zábavy. Kdekoliv uvidíte v titulcích jeho jméno, znamená to, že je kvalita zaručena. Vzpomenu-li například na jednu malou televizní věc, mám hned velkou radost, že vznikla a že ji mám doma nahranou na VHS kazetě. Určitě víte, o co jde: „Velká sázka o malé pivo!“ – S úžasnými komediálními výkony pánů ..................................celý článek








Přidáno 10. 11. 2010 00:02

Vladimír Koza, nejen levitující lékař

Vladimír Koza. Hodně jsem o něm do okamžiku našeho prvního setkání slyšel. Intenzivně jsem ho zaregistroval, když nabádal v mnoha televizních spotech na Nově lidi, aby se nechali zapsat do registru dárců kostní dřeně. Čas šel a tento člověk se zapsal do mého podvědomí jako neuvěřitelná lékařská kapacita světového významu. A všude, kde jsem chodil, jsem slýchal, jak je úžasný. Byl to pro mne tedy: „Svatý muž!“ – Psal se rok 2003.
..................................celý článek








Přidáno 25. 8. 2010 17:15

Antonín Baudyš

Antonín Baudyš. Ustrnulý jsem civěl na monitor. Na internetu psali, že zemřel Antonín Baudyš. Hodinu před tím jsem listoval v telefonu, hledaje jeho číslo, abych mu zavolal. Chtěl jsem se zeptat, jak se daří. A také jsem byl zvědavý, jestli se mi někdy nepodaří pana Baudyše získat jako dopisovatele pro Revue Richard. Naposledy jsem mu volal 19. července. Těžce se mu mluvilo. Musel jsem telefon zamáčknout do ucha, abych slyšel. Týdny před, jsem se nedovolal, měl jsem strach, jak dopadla operace, o které mluvil. Měl po svatbě. Poslal mi oznámení a já jemu přání. Vyrobil jsem ho ze čtvrtky, něco na něj nakreslil a dozadu napsal.................................celý článek



Přidáno 16. 6. 2010 17:30

O Jaroslavu Víznerovi…

Jaroslav Vízner. Kolikrát mne napadlo, jak se dá změřit úspěch? A co to vlastně úspěch je. Pro lidi, kteří přeměřují úspěch jen přes peníze, je tento rébus lehce luštitelný. A vlastně jim tohle snadné řešení závidím. Jde o jednoduchou matematiku přesných čísel, kde nelze polemizovat, zda milion je méně než stovka. Pokud však nepatříte mezi lidi, kteří umí takto dobře počítat, pak v klidu duše můžete pokračovat dále ve čtení tohoto článku. Bude sice o Jaroslavu Víznerovi, ale současně také o úspěchu tak, jak se mi najednou hodí úspěch prozkoumat, k čemuž mne Jaroslav Vízner svojí existencí inspiroval. Ve svém životě úspěšně prošel řadou krásných profesních příležitostí, zažil a zažívá úspěch a přece, málokdo ho u nás zná. Soudím podle sebe. Když jsme se viděli prvně, spletl jsem si ho s bratrem Oldřichem Víznerem.................................celý článek



Přidáno 9. 6. 2010 00:00

Muž, pro kterého je hudba svatá - Jaroslav Svěcený

Jaroslav Svěcený. Už dávno jsem měl doma jeho cédečko, už dávno tomu nazpět, co jsem jej potkal na jedné akci v TOP HOTELU, ale až teprve loni v létě jsme se potkali tak, že jsme se skutečně osobně seznámili. Bylo to v Klubu Violino, kde jsme spolu natočili krátký televizní pořad (zde). Já se ptal, houslový virtuóz Jaroslav Svěcený odpovídal. Téma? Samozřejmě hudba!
Když jsem loni v listopadu moderoval nejdelší talk show v ČR, byl Jaroslav Svěcený jedním z devadesátky hostů, kteří mne přišli podpořit (zde). Opět jsme si povídali o hudbě! A tak, jakmile jsem začal uvažovat, že Jaroslava Svěceného poprosím o rozhovor pro Revue Richard, bylo mi jasné, že tentokrát se budu ptát na témata zcela jiná: "Ale neznamená to Jaroslave, že se budu .....................celý článek



Přidáno 2. 6. 2010 00:00

Desatero poznání díky paní Běle Gran Jensen

Běla Gran Jensen. Běla.
Neuvěřitelná žena.
Neúnavný člověk.
Nepředstavitelně potřebná bytost.
Tak přesně takhle vidím paní Bělu Gran Jensen.
Myslím si, že kdyby na světě bylo deset Běl Gran Jensen, je o polovinu méně válek, bídy a utrpení. Když bych se ze světového měřítka měl vměstnat jen do rozměrů naší vlasti, pak deset Běl Gran Jensen u nás doma, by znamenalo stát se nejkultivovanější a nejlépe prosperující zemí světa.
Ale Běla je jen jedna. Naštěstí naše. A přestože svět nenapraví zcela, její stopa na něm zůstane dost dlouho. Jako podnikatelé investují prostředky do výnosných investic, ona investuje veškerou svou pozitivní energii do ..........................celý článek



Přidáno 14. 4. 2010 18:00

Mirek Matějka - muž dotýkající se hudby

Mirek Matějka. Dotknout se někoho může znamenat urazit ho. Dotknout se něčeho zase třeba objevit nové obzory. Věřím, že se neurazíte, když se Revue Richard právě dotkne hudby. Přestože je nehmatatelná, je uchopitelná a v podstatě k ní má každý z nás nějaký ten vztah. I teď slyším z reproduktoru popovou rytmickou muziku s moderními arabskými nádechy, či jak bych jako nehudebník popsal to, co se tiše line útulnou kavárnou Melvin v Praze na Hradčanech, kde čekám na Mirka Matějku, abychom si nevážně popovídali o hudbě, které říkáme vážná. To možná proto, že....................celý článek





Přidáno 24. 3. 2010 9:45

Imitátorská hvězda Václav Faltus

Václav Faltus. Umět imitovat je dar. Takové dary tu a tam někdo dostane do života od svých genetických předků. Mezi takové lidi, co tímto darem byli obdařeni, patří vynikající český imitátor Václav Faltus. Protože jsem nedávno dostala od své babičky 140let staré hodiny, které babička dostala od mé praprababičky Amálie Faltusové, říkám si, hledajíc v rodokmenu, zda-li náhodou není pan Václav Faltus můj příbuzný. Jestli ano, proč jsem třeba zrovna já nebyla také obdařena imitátorským uměním, které by mne určitě moc bavilo? Nicméně mám radost, že jsem mohla navštívit 16. března "Úterní povídání v Edenu", obchodním centru v Praze, kde mimo jiné byl hostem právě Václav Faltus. Měla jsem štěstí ....................celý článek




Přidáno 10. 3. 2010 00:00

Mario Kubec - chlap se srdcem indiána

Mario Kubec. Mario je sympaťák. Seděl ve festivalovém oficiálním autě, já si přisedl, aby nás odvezli na nějakou akci. Bylo to na Zlínfestu a psal se rok 2008. Shoda náhod zapříčinila, že týž večer, vlastně v noci, jsme se znovu setkali na jedné párty. Ačkoliv měla tato akce vysoké společenské ambice, měla smůlu, že jsme ji navštívili právě my dva a udělali tu ostudu tím, že jsme.............celý článek






Přidáno 3. 3. 2010 09:15

Dva dny se skladatelem Zdeňkem Bartákem - hudebním otcem Barona Prášila

Zdeněk Barták. Měl jsem velká očekávání, když jsem se přijel v červenci roku 2009 podívat na Hlubokou, abych shlédl premiéru muzikálu Romeo a Julie. Kolem skladatele Zdeňka Bartáka se pohybovalo hodně lidí a mezi nimi i zvědaví novináři, dychtící po všem, co souvisí s chystaným představením v nádherném prostředí zámku Hluboká. Když přijde čas, Zdeněk se zvedne, aby se odebral na hotel. Pokyne mi, ať jej následuji.
A mezitím, než se vysprchuje a oblékne do slavnostních šatů, umožní mi poslechnout si pasáže z Barona Prášila. "Aha, takže...................celý článek




Přidáno 1. 2. 2010 00:00

U Vavrysů - přes noc na návštěvě u slavné malířské rodiny

Pavel Vavrys. Obrazy mistra Pavla Vavryse se může pyšnit jak Národní galerie v Praze, tak většina regionálních galerií v ČR, ale i celá řada soukromých sbírek po celém světě. Ale není sám, kdo se v jeho rodině podepisuje pod obrazy. Manželka Marta je také velmi úspěšná malířka, stejně jako dcera Markéta nebo syn Martin. S tvorbou celé rodiny se můžete seznámit na www.galerievarys.cz, díky čemuž se můžete chlubit, že jste byli na návštěvě "U Vavrysů", neboť na vás i přes monitor počítače promluví pohoda rodinného týmu. A kdyby vám nestačil internet, pak v historickém jádru Prahy najdete ulici V Kotcích, č.p. 12, kde sídlí rodinná galerie "U Vavrysů". Co se týká mne, tak jsem šel ještě dál, až k Vavrysům domů, takže jsem nakonec byl na opravdové návštěvě "U Vavrysů"............celý článek


REVUE RICHARD            E-mail: revue-richard@revue-richard.cz             Tel.: pouze pro zasílání sms - 608 836 747