Jako poděkování za intenzivní spolupráci s nebulvárním magazínem Revue Richard mělo vyznít pozvání do Jalty pro všechny redaktory, reklamní partnery a další příznivce. A snad to bylo poděkování stejně tak intenzivní, jako byla ona spolupráce. Všem, kteří do jednoho pomohli vytvořit nesmírně milou a pozitivní atmosféru v Jaltě, jak to říct přesně… ano: „Vřelou!“ – Děkuji! A všem, kteří by se rádi zúčastnili narozenin třetích - přátelsky a ve vší pokoře „házím rukavici“ k vymyšlení nových možností spolupráce s naším magazínem, který už za dva roky existence navštívilo 35.000 čtenářů, což je s ohledem na jeho nebulvárnost a čirý individualismus číslo, alespoň pro mne, překvapivé.

Celá akce byla pojata jako odpolední a pohodová. Jejím hostitelem byl Hotel Jalta a COMO Restaurant & Café. Příchozí byli přivítáni sklenkou sektu. V pozvánce měli po minutách napsaný bodový scénář, aby věděli přesně, co je v který čas čeká. Deset minut před pátou nás klasikou uvítal Prague Cello Quartet při svém originálním krátkém výstupu. V podstatě jsme představili tento kvartet proto, že se náš magazín stal jeho mediálním partnerem.

Slovní přivítání měl na starost generální ředitel Hotelu Jalta – Vojtech Kačerovský, který řekl: „Scházíme se zde podruhé, což znamená, že už jde o tradici…“ – Za kterou jsem opravdu rád, neboť mít za velkého partnera našeho magazínu právě tento slavný luxusní hotel, je moc dobrý pocit.

K tradici už vlastně v tomto smyslu patří i pořízení společné fotografie. Hotel Jalta disponuje velikým balkónem, který nám, stejně jako loni, pro tento účel, posloužil. Snímek, ostatně jako všechny toho odpoledne, pořídila umělecká fotografka Monika Váňová.

A pak už následovalo představení všech redaktorů a reklamních partnerů. A hlavně navzájem představení všech přítomných hostů. Mám tenhle okamžik rád. Vběhnu mezi hosty a jednoho po druhém stručně představím. Nechám se v tu chvíli nést intuicí, ke každému něco pronesu a ponechám mu prostor na reakci. Dochází tak ke zvláštnímu souznění a uvědomování si přítomných okamžiků, kdy jsem sice na akci jakéhosi magazínu, ale vlastně se najednou tato akce stává i akcí mou. Miluji tyhle chvíle.

Pár dní po setkání v Jaltě jsem v e-mailové schránce našel zprávu od paní Běly. Opravdu mi udělala radost. Ačkoliv jsem se upřímně červenal, pro autenticitu si ji dovolím citovat:

Pana Bálka, jako zcela nového redaktora Revue Richard, jsem druhý den poprosil, aby našim čtenářům přes e-mail sdělil své dojmy z Jalty. Zde jsou:

Pana Zábranského, jakožto jednoho z nově získaných redaktorů Revue Richard, jsem posléze poprosil o osobní postřehy ze setkání v Jaltě. Text jeho e-mailu si dovolím citovat zde:

Jestli se vám, milí čtenáři, zdá, že jste nikde neviděli fotografii paní Moniky Váňové – pak máte recht. Je to tak! Fotila nás všechny, ale nikdo, jako vždy, nevyfotil ji. Ale dodám, že ji to stejně sluší, jako v Jaltě, i na fotografiích, které můžete najít na jejím oficiálním webu zde.

Pro nemoc se omluvil i náš nesmírně oblíbený redaktor – Jaroslav Vízner: „Jaroslave, scházel jsi mi tam!“

Účast mi potvrdil pan Vlastimil Harapes, pak bohužel nemohl přijít, stejně jako pan Přeučil a pan režisér Vorlíček. Pánové, jmenovali jsme vás nahlas a na dálku vás z Jalty zdravili!

Tak tedy! Máme za sebou druhé narozeniny. Všem čtenářům, kteří nebyli pozváni, se omlouvám. Hotel Jalta není nafukovací a nedokázali bychom pohostit všechny naše věrné čtenáře. Ovšem už na jaře připravujeme akci hlavně pro čtenáře! Bude se konat na Horním hradě pod Krušnými horami, hostitelem bude naše redaktorka Dita Kintšnerová a kromě hradní stravy bude i veselo, jak ve středověku při podobných traktacích, bývalo. Vše brzy začneme anoncovat! Dokonce se tam bude dát i nocovat!

Těším se na vše další, co nás čeká,

Váš

Richard Langer