SPOLEČNOST - Ostrůvky v moři FOH 2011

43. ročník filmového a televizního festivalu Oty Hofmana v Ostrově je minulostí. V mé mysli ale stále ještě žije. Pár dní bude trvat, než vstřebám všechny dojmy. Ty se však skládají z malých ostrůvků situací, zážitků a postřehů, přičemž vím, že jsem většinu podobných ostrůvků v moři festivalového dění v Ostrově nestihl vůbec navštívit. Je to pocit, jako stát nad mapou světa, mít na dlani všechny kontinenty, oceány a ostrovy, o všech místech něco málo vědět a být nadšen z minima křížků značících místa, která jsem navštívit stihl.

Každý mořeplavec, kromě toho, když jej někam zavane sled počasí, rozhoduje sám, na kterém ostrůvku se vylodí. Moderátor doprovodných akcí FOH 2011 je sledem programu vysazen na ostrůvcích bodového scénáře festivalu, kde stejně jako na ostrovech v oceánech s rozdílnou vegetací „vegetuje“ pokaždé jiná skupina filmařů, diváků a festivalových hostů. A protože festival trvá celé čtyři dny, když chce, najde si v takzvaných okamžicích festivalového bezvětří čas na zastavení se na uklidněné hladině filmového moře, které netvoří kapky slané vody, ale kapky potu českých režisérů, producentů, scénáristů, herců a dalších mistrů filmového umění.

Potřetí jsem měl příležitost moderovat některé akce FOH v Ostrově. Komplexní pohled na celý festival nedokážu zprostředkovat, ale to určitě nevadí. Vše o FOH 2011 hledejte na www.dk-ostrov.cz/festival/. Dovíte se tam nejen to, kdo za jaký film získal jakou cenu. Ale to se dovíte i z médií. Jsou to oficiální zpravodajské informace, do kterých nebudu tímto článkem pro Revue Richard fušovat. Jak jsem uvedl, stále má mysl vstřebává osobní zážitky z festivalu, kterým je tak nějak jedno, kdo zvítězil v té které kategorii, protože za podstatné považuji vůbec to, že český film určený dětskému divákovi opravdu žije, přestože několik let zpět sám žiji v obavě z toho, že mi připadá, že co mělo být natočeno, už natočeno bylo. O to víc pak vítám FOH v Ostrově, coby místo vytvářející prostor k diskusi o českém filmu a vytvářející soutěžní atmosféru mezi samotnými filmaři. Nemají to lehké. Divák je náročnější a často bohužel i absolutně nenáročný. Oba stavy představují zájem diváka o nové filmy. Jak mezitím proplouvat v moři filmového světa?

Možná stejně intuitivně, jako jsem já proplouval čtyři dny Festivalem Oty Hofmana v Ostrově. Nemohl jsem být všude a tak jsem se vylodil na některých ostrůvcích festivalového dění jen díky povinnostem nebo náhodě nebo osobnímu zájmu. Co člověk na festivalu, to jiné seskupení ostrůvků. Každý má možnost sdělovat po svém, co na jednotlivých ostrůvcích objevil. Včetně mně. A tak tuto možnost využívám :-)

Když si vezmu, že je moderování má práce a já si domů přivezl honorář, ze kterého budu nějaký čas žít, musím prohlásit, že až ten čas uplyne a peníze proměním v jídlo, benzín a drogerii, tedy nic mi nezůstane – budu mít o to větší radost, že jsem si v mysli přivezl ještě jeden honorář, který snad, ani kdybych byl marnotratný, nikdy neutratím. Jsou to nové zážitky, nová poznání a možná nová přátelství. Za to děkuji všem z FOH – Markovi, Walburze, Markétě, Iloně, Martině, Pavle, Pavlovi, paní v info centru, klukům z MB média, Slávkovi a paní uvaděčce.

P.S. Pokud Vám nějaký postřeh z FOH schází, pak jej příště musíte prožít sami!