S   P   O   L   E   Č   N   O   S   T





Výstava ledových soch na Galerii Harfa

Když mi zavolali z agentury Original Communications, že bych měl moderovat dvoudenní zahájení výstavy ledových soch na střeše nákupní Galerie Harfa ve Vysočanech, zahřálo mne, že na víkend z nebe spadla hezká zakázka. Měl jsem v plánu stříhat rozhlasový pořad, psát články a odeslat na dvacet pracovních e-mailů stran projektu cena Ď, ale zakázka je zakázka, vše musí na chvíli k ledu a já se nádherně místo víkendového sezení u počítače za krbovými kamny, ze kterých sálá únavné horko, nadýchám mrazivého vzduchu, popovídám si s mnoha novými lidmi, co tam potkám a vůbec poznám nové prostředí. Sochat sochaře jsem dosud neviděl. A už vůbec ne z ledu.

Z instrukcí pro moderátora vyčtu, že se výstava jmenuje „Ledoví politici“. Že mnoho z nás naši i zahraniční politici občas lidově řečeno štvou, tak proč je nedat na chvíli k ledu. Na střeše velké nákupní Galerie Harfa v sobotu 4. února 2012 ráno začalo na svých ledových sochách pracovat deset sochařů. Jeden z nich byl z Polska. Do večera měli mít svá díla hotová. A vše mělo být patřičně komentováno – no hezká prácička. Jenže mezi ledovými sochami na mrazech venku na střeše, jsem chodící v ledové tříšti, odlétající od motorových pil a nejrůznějších brusek, měl brzy zamrzlé nohy tak, že jsem se večer musel doma odmrazovat heřmánkovým čajem se slivovicí a medem.

Ale řeknu vám – stálo to za to. Nikdy jsem netušil, jak dlouho trvá sochu z ledu vytvořit. Před očima vznikala během několika hodin nádherná sochařská díla. Ostatně se zde sešla elita tohoto „momentálního umění“, kdy se umělci specializují na práci s pískem, sněhem nebo ledem. Svého druhu šlo o největší a takto pojatou první výstavu u nás. Sochaři makali celý den. Zima jim, na rozdíl ode mne, nebyla. Ale mne přesto hřálo u srdce, že jsem právě já měl příležitost tuto výjimečnou výstavu moderovat. S jedním sochařem, myslím, jsem se snad i spřátelil. Mnoho jsme si navyprávěli o životních filozofiích, v mnohém se doplňovali. Nejvíce mne ale těšil zájem veřejnosti. Chodili od jedné sochy ke druhé a skutečně měli pocit, že jsou jako na výstavě někde v muzeu.

Druhý den, v neděli 5. února, už byly sochy hotové. Hlásil jsem do mikrofonu, že výstava potrvá do toho dne, kdy sochy roztají. Zatím je mráz, tak sochy drží… Co chvíli jsem vyšel ven na střechu a hloučku diváků začal vypravovat, co která socha znázorňuje. Přestože tam za celý den muselo projít mnoho set lidí, vše bylo pohodové a rozložené do jakýchsi náhodně vzniklých hloučků návštěvníků. A já si najednou začal připadat ani ne jako moderátor, ale jako průvodce někde na nějakém zámku. Bavilo mne to a patřičně jsem si tuhle polohu užil.

Začal jsem vyprávět u první sochy v řadě a přesně tam se vytvořil hlouček dychtivých posluchačů, který se mnou postupně popocházel od sochy k soše:

Dámy a pánové, vážení návštěvníci nákupní galerie Harfa, zdraví vás moderátor Richard Langer! Vítejte na výstavě Ledových soch! Jedinečné u nás! Výstavě, která by nebyla možná bez uměleckého zapálení deseti sochařů a bez smyslu pro humor nás všech, včetně zde ztvárněných politiků.

společnost
Na první ledové soše vidíme erby a portrét Karla Schwarzenberga. Když jsem se ptal pana sochaře, zda mu byl tento politik přidělen, řekl, že si jej vybral sám. Otázal jsem se, zda je to proto, že ho má rád? Nikoliv však. Nemá ho rád, ale nejméně mu ze všech politiků vadí!

Pak jsem zblízka zkoumal, jak je nádherně, jako do bloku skla, vyryta tvář pana Schwarzenberga a všimnul jsem si, že zrovna nespí!

společnost

Mistr dodal, že se jedná o extrémně dlouhý čas bdělosti tohoto muže!

A nyní, milí přátelé, popostoupíme k bustě pana Miloše Zemana. Všimněme si, že stojí na velkém kvádru s nápisem BECHEROVKA a také toho, že autor nezapomněl na doporučení, že Becherovka nejlépe chutná na ledu. Že je to pravda dokládá spokojený výraz pana Zemana.

Nu a hned vedle, přátelé, se na nás mračí socha pana Kalouska. Autor si nenechal poradit, aby vytvořil panu Kalouskovi úsměv na tváři a zdůvodnil to tak, že když se na nás pan Kalousek stále mračí z obrazovky, proč by tomu tady mělo být jinak. Na rameni má pak láhev whisky, aby mu nebylo smutno.

společnost

společnost

A už jsme se přesunuli až do Francie. Další politik se jmenuje Nicolas Sarkozy. Jeho sochařská karikatura je velmi působivá. Na mne však, ale ještě působí i velmi slušivá kravata! Podívejte se na ten zajímavý vzor. Zvláštní je, že v nákupní Galerii Harfa, přestože zde mají 160 obchodů, takovou kravatu nekoupíte!

společnost

Jak vidí Vladimíra Putina náš polský host pan Borecki - jinak vítěz včerejší divácké soutěže o možnost mít v budoucnu zde v nákupní galerii svou velkou výstavu - to se podívejte zde. Monumentálně pojaté dílo, pod nímž vede z ledu vymodelovaný ropovod s velkým uzávěrem…, bere dech i těm, kteří nejsou závislí na ropě!

společnost

společnost

A již jsme milí přátelé s našimi sochami docestovali až do Chile. Tato socha mistrně zachytila pana prezidenta Klause v okamžiku, kdy si zasouvá levou rukou do levé kapsy ono slavné pero. Pro každý pád se ještě podívám tady do krabičky, jak jinak, než ledové krabičky, nu a vidím, že je, přátelé, skutečně prázdná!

společnost

A jak se vede italské populární osobnosti jménem Silvio Berlusconi? Na této ledové soše má docela štěstí, neboť se potápějící gondola plná skandálů zatím nepohnula pod hladinu, jak tady na střeše zamrzla!

společnost

společnost

A nyní jen pár mrazivých kroků přímo před amerického prezidenta! Takto ho vidí náš mistr sochař, který panu Obamovi místo rukou vysochal z ledu dvě pistole od čerpací stanice na čerpání benzínu! Čerpejme tedy v pohodě tak dlouho, než nás zamrazí, až zásoby dojdou!

společnost

A hned vedle je busta paní Merkelové, posazená na otočeném euru…

společnost

A poslední socha znázorňuje pana Jiřího Paroubka s jakýmsi batůžkem na zádech, co je ale v tom batůžku, ví jen pan sochař! Nám odmítnul tyto soukromé informace sdělit!


společnost

Pokud bude ještě v příštích dnech mrznout, zajděte se na střechu nákupní Galerie Harfa také podívat. Budete v té nejlepší společnosti! Sice ledové, ale proč ne. Mne hřálo hlavně to, že jsme si celý víkend mohli svobodně dělat z politiky legraci. I když stále jsem si říkal, jak by asi mistři sochaři reagovali, když by najednou u jejich děl stál skutečný politik. Myslím, že by to byla moc zajímavá situace. Škoda, že nenastala.

R


www.galerieharfa.cz


Foto: Jiří Herman a fotoarchiv Galerie Harfa
(fotografie možno stáhnout ze stránek Galerie Harfa)
[NAHORU]