Startuje XII. ročník ceny Ď

Přestože se finále dvanáctého ročníku ceny Ď uskuteční až 21. června 2012, oficiální odstartování nominační kampaně s datem 23. listopadu 2011 přichází lidově řečeno „za pět minut dvanáct“. Dříve spustit nový ročník ale nejde. Nejdříve musíme vyhodnotit ten letošní a nechat všechny zúčastněné odpočinout. To, že dnes otevíráme možnost přihlašovat nominace na cenu Ď 2012, ovšem neznamená, že my sami na ceně Ď už dávno neděláme. Už jsem od léta dávno stihl objet několikrát republiku. Nesmírně si vážím pozitivní energie všech spolupořadatelů a spolupracovníků. Díky jim a jejich přičinění se máme opět na co těšit!

V roce 2011 měla cena Ď prvně i svých čtrnáct krajských předkol (článek „Cena Ď – XI. ročník“ můžete číst zde). Veškerou energii jsme směřovali k jejich realizaci jako takové, aby se tato kola vůbec konala. Vše s cenou Ď má svůj přirozený vývoj. Netlačím v ničem na pilu. Píši sice velkým soukromým televizím každý rok námět spolupráce a každý rok jsem ve skrytu duše rád, že dostanu zamítavou odpověď, kterou tak trochu stále ještě považuji za referenci vypovídající o kvalitě tohoto projektu. Národ prostě ještě není připraven cenu Ď a její sílu :-)) přijmout. Ale jedenáct let uteklo, pár set tisíc lidí má o ceně Ď povědomí, pár desítek tisíc velice zajímavých osobností z oblasti kultury a byznysu cenu Ď dokonce zná a každým rokem přibývají zájemci o další spolupráci. Cena Ď prostě zraje.

Krajská předkola nám dala organizačně velice zabrat. Meziročně najednou přibyla, což znamenalo v každém kraji oslovit stovky lidí, než jsme našli ty pravé. Dvanáctý ročník budeme mít v tomto smyslu jednodušší. Základní kontakty povětšinou zůstanou a my se můžeme o to víc věnovat každému jednotlivému krajskému předkolu. Nepředpokládám ale, že s manželkou budeme jarní měsíce před finálovou ceremonií pracovat až 22 hodin denně, jako to bylo letos. Myslím, že 19 hodin postačí:) A to je pokrok a pro mne důkaz, že mohu zachovat optimismus, že vše s cenou Ď má smysl a kráčí kupředu.

Jako vždy velmi děkuji všem za stávající podporu. Ale letos musím poděkovat i úplně někomu jinému. Po jedenácti letech se totiž stalo něco nového. Dosud jsem všechny partnery z řad firem a médií a spolupracovníky z řad osobností z různých světů jejich působení – oslovoval sám. Letos, jako reakce na jedenáctý ročník, jsme naopak byli novými zájemci o spolupráci osloveni my. Jednoduše zazvonil telefon nebo přišel mail, kde nám sdělili, že s námi chtějí spolupracovat, protože jim taková spolupráce dává smysl. Děkuji, srdečně. Přesně tohle jsem si přál. Proto jsem dosud nikde nenaléhal a nezneužíval nejrůznějších doporučení tam a tam, čekajíc trpělivě na to, až ten dotyčný sám od sebe rozpozná význam ceny Ď a pochopí ho od á po zet.

Když jsme letos zdárně zrealizovali udílení ceny Ď v kraji Vysočina v Lipnici nad Sázavou v restauraci U České koruny rodiny Haškových (článek o této akci najdete zde), kde se nás v přátelském duchu sešlo ke čtyřiceti, abychom ocenili krajského vítěze a vyslali ho do finále v Národním divadle, obdržel jsem zajímavý e-mail od ředitele ČRo Region v kraji Vysočina pana Ondřeje Nováčka. S chutí jsem si přečetl, že aniž se známe a cokoliv navzájem o sobě víme, zaznamenali náš počin v Lipnici a dokonce o něm informovali své posluchače. E-mail končil nabídkou pracovní schůzky. Okamžitě jsem poděkoval a pozval pana ředitele na finále do Národního divadla. Tam se však ke mně nepřihlásil.

Po finálové ceremonii ze mne, jako vždy, spadl balvan starostí. Ani jsem si neuvědomil, že jsme se měli setkat s panem Nováčkem. Chvíli by mi trvalo, než bych si vzpomněl, poněvadž jsem na několik týdnů upadl do unaveného bezvětří, či jak charakterizovat čas po půlročním téměř nespánku, ale pan Nováček mi vzápětí napsal sám. Takové maily jsou balzám! Hned jsem se probudil! A měl radost, že právě zemřelý jedenáctý ročník je nahrazen zrovna narozeným prvním pracovním krokem ročníku dvanáctého. Mít cíl je tak krásné.

Celou cestu do Lipnice na Vysočině, kde jsme si dohodli pracovní snídani, jsem se v mysli vracel k větám z e-mailu: „Projekt cena Ď se mi líbil už tady na Vysočině, ale v Národním divadle jeho finále předčilo všechna má očekávání! Náš rozhlas by rád s vámi úzce spolupracoval na příštím krajském kole na Vysočině…“ – Když jsem se pana Nováčka ptal, proč se v ND nepřihlásil, odvětil: „Když jsem viděl, jakou starost máte s onou akcí, nechal jsem vás v klidu…“ – A tady v Lipnici, u Hašků, kde jejich děda Jaroslav vymyslel Švejka, jsme vymysleli formu naší spolupráce. Ještě jsme si následně několikrát psali, ještě jsem přijel jednou na návštěvu přímo do Jihlavy. A výsledek?

ČRo Region je generální partner ceny Ď v kraji Vysočina 2012, kdy produkčně zásadně ovlivní tvář celé krajské akce. Akt předání ceny Ď na Vysočině se uskuteční v Horáckém divadle v Jihlavě za účasti 280 VIP osobností regionu. Součástí slavnostního programu bude vystoupení známých zpěváků, akt předání ceny Ď bude moderovat paní Naďa Urbánková (kromě zpívání je moderátorkou jednoho z pořadů ČRo Region) a já budu mít čest ji v moderování dělat partnera. Navíc vše umocní velká mediální nominační kampaň na ČRo Region…

Takových nových, z nebe nádherně spadlých spoluprací, bude příští rok více. Všechny nové partnery vítám mezi - vlastně už mohu říct - „mazáky“, bez kterých bychom nedošli až sem. Patří mezi ně i Haškovi v Lipnici. Sice už nebude cena Ď u nich, ale to nevadí. Oni budou zastoupeni i v Horáckém divadle, kde v Kolegiu opět usedne Richard Hašek, vnuk spisovatele Haška. První, co bylo, bylo, že jsem se Richarda zeptal: „Jako historicky první jsi pomohl rozjet cenu Ď na Vysočině. Máš proto morální právo chtít mít cenu Ď natrvalo v Lipnici. Dovolíš, abychom se přemístili do Horáckého divadla v Jihlavě?“ – A Richard Hašek řekl: „To chce klid!“

Tedy v klidu a s radostí vyhlašuji, že od 23. 11. 2011 do odvolání, mohou své mecenáše a sponzory nominovat na cenu Ď všechna divadla, muzea, všechny nadace, zoo, dětské domovy, domovy pro seniory, památkové objekty atd. viz www.cena-d.cz