Je zima, tedy podle kalendáře. V Praze to ale vypadá spíše na jaro. No, třeba budu mít štěstí na trochu sněhu někde jinde, napadne mě. Mám pár dnů volna, a tak se vydávám na obhlídku zimní módy do Itálie.

Po příjezdu do starobylého městečka Bormia však zjišťuji, že i v Itálii umí sněžit. A to pořádně! Původně plánovaný lov módních kreací, se tak mění v nečekaný zážitek. Tak, jak se sněhové vločky snáší s větší a větší intenzitou nad hlavami místních domorodců, začínají rozkvétat barevné deštníky.

Páni, tak to se u nás nevidí, pomyslím si a zima nezima, rychle vytahuji foťák. Ruce mi mrznou, sníh je mokrý. Jenže mě to nevadí, neboť mám před sebou první roztažený sněžník.

Mám toho dost, je mi zima a navíc mám hroznou chuť na Prosecco. Možná mě při něm napadne, kam se vydám příště.
A pokud mě nezklame čočka, tak se s Vámi ráda o své zážitky podělím v dalším díle Co na sebe? VI.

Všechny Vás zdravím,

Vaše Monika