|
Ž I V O T |
 |
|
|
||
|
ŽIVOT
Jaroslav Víznera jeho pohled na život Skočte si na vlak "de Jaroslav - jaroslavovsky" Co jsem přinesl ve svém českém „kulturním batohu“ do exilu? Ocitl jsem se tedy v Ženevě… Jak a proč právě tam? Listopad 1968 Důvody k odchodu do emigrace Mé dvě životní etapy Dita Kintšnerová Ze života hradní paní Tajemná energie mezi zdmi Horního hradu Hradní páni zemědělci Tajemné podzemí Hauenštejnské Užovka Aeskulapova Hroch na hrad Zřícení a obnovení věže Horní hrad – Hauenštejn se stal naší posedlostí Tuctová pražanda Markéta Langerová Příroda kolem nás Když vám někdo maže med kolem pusy Reklama na mecenášství Nápadně nenápadní průvodci čistým ovzduším Vůně hub je jednou z tváří lesa Když se hlemýžď řítí travou… Táta máta Sněženkové jaro Voda ve svých podobách Přírodní symboly vánoc Šípkový podzim Babí léto Richard Langer Celý jak celiak II. Celý jak celiak I. „Můj svérázný Táta & Bez chalupy a smrti kamaráda, by se nenarodil pes“ - díl II. Vy Bláho, jsem v ČRo Plzeň! Pro štěstí... Bez chalupy a smrti kamaráda, by se nenarodil pes S Debbi se setkám v Ostrově „Stopem za svou láskou VII.“ „Stopem za svou láskou VI.“ „Stopem za svou láskou V.“ „Stopem za svou láskou IV.“ „Stopem za svou láskou III.“ „Stopem za svou láskou II.“ „To bych nevymyslel...“ „Stopem za svou láskou I.“ Jak jsem 2. ledna 1997 v 8.00 hodin založil MECENÁŠ KLUB Můj svérázný Táta! Setkání po roce se sympatickou servírkou! Jak jsem získal sponzora Danu Škabradovou Kynšperk - město mého srdce Jan Kotlan paní Dana z lidé.cz schůzka s Jarkou slečna Jana Markéta Sošková z kavárny Slávie SKVĚLÁ BYZNYS NABÍDKA RR Tiskařské služby Pilotní kurz Ubytování v hotelu Jalta OSOBNOST REVUE RICHARD 2011 Anketa s vyhlášením vítěze Přihlášení k odběru RR Objednání zasílání novinek Revue Richard zde
REVUE RICHARD DOPORUČUJE
                   
|
Přidáno 22. 2. 2012 00:00 
Ráno kolem čtvrté vystoupíme v Ústí nad Orlicí, v sedm jsme celí ospalí v Letohradu a v osm u tety na Studeném, kde nad
ospalostí zvítězí hlad. Teta je vyhlášená kuchařka. Odjakživa jsem miloval její džemy a domácí sekanou. Recept měla od své
maminky – mé babičky Růženky, což byla současně maminka mé maminky, neboť ta je sestra mé tety. Vysvětluji tyto jednoduché
příbuzenské vazby složitě proto, aby vyzněla souvislost mezi receptem na sekanou,
tetou.....celý článek
Přidáno 15. 2. 2012 00:04
Každý jsme celý tak, jak jsme. Dohromady sto procent sebe samotného. Jinak to být nemůže. Ale často si nepřipadám celý, když
zrovna porušuji nějaké ze svých předsevzetí. Než se naděju, je mne najednou půl… Nebýt toho, že má dcera Markéta je „celiak“,
ani by mi to možná nedošlo. Je celá se vším, co k ní patří. A patří k ní i vrozená celiakie, čili nesnášenlivost „lepku“. Dá se s
tím žít dobře. Jen musí člověk respektovat mnoho zásad a nejíst a nepít to, co „lepek“ obsahuje. A zásada není předsevzetí –
konečně mi to došlo. Předsevzetí je jen náznak zásady. První krůček. Mnohdy planý. O to ale hlučnější. O předsevzetích vykládáme
na všechny strany.
Šokujeme okolí: „Ten má ale vůli! On se rozhodl dělat v životě věci tak a tak!“ – Zatímco ani .....celý článek
Přidáno 1. 2. 2012 00:00 Pohled Markéty Langerové na obyčejně neobyčejnou přírodu kolem nás 
Když vám někdo maže med kolem pusyKdyž vám někdo maže med kolem pusy, tak to není žádný med, ba dokonce to není ani jako lízat med, jak praví stará česká přísloví. Čili není to žádná legrace. A stejně tak to není snadné pro pracovité včelky tento sladký nektar získat. Včely jsou velmi sociální hmyz jako například mravenci. A tak má každý v této jejich společnosti.....celý článek Přidáno 1. 2. 2012 00:00
V rubrice ŽIVOT vyšel loňského roku třiadvacátého března článek Můj svérázný Táta! a šestadvacátého října článek
Bez chalupy a smrti kamaráda, by se nenarodil
pes... – a dnes, na oba na sobě nezávislé články, navážu společným pokračováním.....celý článek
Přidáno 4. 1. 2012 00:00 
Tajemná energie mezi zdmi Horního hradu Jsem od přírody nedůvěřivá k nadpřirozeným jevům. Není to tak, že bych se s ničím nesetkala, ale na vše jsem měla nějaké vysvětlení. To, co Vám chci vyprávět, je příběh, který způsobil, že jsem uvěřila, že mezi nebem a zemí skutečně něco je a my to neovlivníme. O tom, že se zřítila horní čtvrtina..............celý článek Přidáno 7. 12. 2011 13:00
Vy Bláho, jsem v ČRo Plzeň!„Ty bláho!“ – Chtělo se mi zvolat, když jsem vstoupil do velkého studia ČRo Plzeň, abych moderoval talk show Plzeňská souhvězdí. Nikdy mne nenapadlo, že bych tady někdy mohl něco moderovat, natož moderovat svou talk show! Jenže zvolání „Ty bláho!“ – Není přesné. Doopravdy bych měl zvolat: „Vy .....celý článek Přidáno 23. 11. 2011 00:03
Pro štěstí...V hotelu Jalta v Praze se 16. listopadu 2011 konala párty partnerů a přátel hotelu. Měl jsem příležitost tento stylizovaný večer do svatomartinského posvícení moderovat. Krom toho jsem se zde pro naši spolupráci (ceny Ď a magazín Revue Richard) cítil i jako partner hotelu Jalta. Večer byl pro mne velice příjemný. A v jedné věci hodně překvapivý. V luxusním prostředí hotelu Jalta a COMO restaurantu, obklopen úžasným jídlem šéfkuchaře Pavla Mencla a jeho kolektivu (nejvíc jsem si šmáknul na huse se zelím, husích jatýrkách v sádle a na lehkém vínu znojemského vinařství Lahofer), krásnými modelkami módního domu Magic Helena .....celý článek Přidáno 9. 11. 2011 00:04 Pohled Markéty Langerové na obyčejně neobyčejnou přírodu kolem nás
Reklama na mecenášstvíJsou lidé, kteří navštívili spousty zajímavých míst po celém světě. Ale jak už to občas bývá, ne všichni z nich se podívali na místa, která mají, jak se říká, co by kamenem dohodil. Ať už se jedná o města, muzea či památky. Je přece důležité vědět o svém okolí, kde žijeme, co nejvíce, abychom si uvědomili jeho krásu i důležitost. A tak, abychom věděli.....celý článek Přidáno 2. 11. 2011 15:10 
"Skočte si na vlak"Mnozí z nás se občas cítí v pasti. Zdá se nám, že tempo jež jsme postupně v životě nabrali se již zastavit nepodaří. Ani se o to, možná, nijak nesnažíme. Běžíme… Někdy se to ovšem zastavit povede samo od sebe. Náhle vás "přepadne“ ischias. Jako se to stalo mně. Jak to dělá, nevím. Lumír mi vysvětlil, že jsem musel něco neopatrně zvednout. No ano, nedávno jsme se s Catherine dívali na film, kde vzal ženich nevěstu do náruče a přenesl ji přes práh do bytu. "Na takový pěkný zvyk jsi tenkrát nemyslel"! šeptla mi. Seběhli jsme tedy do přízemí, realizovat tu opomenutou tradici. .......celý článek Přidáno 26. 10. 2011 00:05
Bez chalupy a smrti kamaráda, by se nenarodil pes...Jednou jsem někomu řekl: „Stejně je to divné, že se muselo potkat tolik náhod, abychom se narodili! Vždyť stačilo, aby se moji rodiče nepotkali a nebyl bych!“ – A dotyčný zakroutil hlavou: „Tak by ses narodil někomu jinému!“ – Jenže to nelze. Odmyslím-li samozřejmě spekulace o duši, pak je jasné, že identita jednotlivce vychází z konkrétních předků, jejich předků a tak dále. A všichni předci pak měli různé osudy, kterými se roztočilo kolo štěstí rodu, na jehož pyramidě je každý z nás.....celý článek Přidáno 12. 10. 2011 09:30 Pohled Markéty Langerové na obyčejně neobyčejnou přírodu kolem nás
Nápadně nenápadní průvodci čistým ovzdušímVznikli přibližně před 120 miliony léty, kdy houba parazitovala řasu. Ovšem řasa parazitismu nepodlehla, naopak se vytvořila nová forma života více odolná nepřizpůsobivým podmínkám- lišejníky. Vyskytují se v centrální Sahaře, 300 kilometrů od pólu, u nás i všude jinde na světě, a dokonce by mohly být i ve vesmíru. Vědecké pokusy totiž ukázaly, že by lišejníky zvládly přežít i na oběžné dráze.....celý článek Přidáno 21. 9. 2011 12:15
S Debbi se setkám v Ostrově…V Revue Richard v titulce k 86. týdnu jsem napsal, že vyjdou dva nové články. V rubrice BYZNYS o Michalu Stárkovi, který podniká se svou firmou MPM a v rubrice ŽIVOT o zpěvačce Debbi, se kterou se mám brzy setkat ve městě Ostrov na Festivalu Oty Hofmana. Vždy, když potkám někoho zajímavého, mám radost. Jsem pak zvědavý, jak se náš vztah nebo jen vzájemné respektování, vyvine. Všechny tyhle drobnosti skládají nakonec každodenní mozaiku života. Nebýt lidí, které jsem potkal, spoustu bych toho nevěděl, o mnohém bych nepřemýšlel a ledacos vůbec nedělal. ....celý článek Přidáno 14. 9. 2011 00:00
Hradní páni zemědělci Mít hrad je pěkná věc, ale kde při jeho správě vzít něco, za co do úst by bylo možné skrovnou pečínku vložit. V prvních letech to nebyl problém, byla jsem student bez velkých nákladů a ty povinné berně vrchnosti zdravotnické a sociální platil stát. Ovšem nákladů rodinných přibývalo, nikoliv však příjmů. ...............celý článek Přidáno 7. 9. 2011 00:04 Pohled Markéty Langerové na obyčejně neobyčejnou přírodu kolem nás
Vůně hub je jednou z tváří lesaAť jste milovníky hub, či jen houby rádi sbíráte, jistě budete souhlasit, že vůně hub k lesu neodmyslitelně patří. Stejně tak, jako k lesu patří například mech, zem posetá jehličím či lesní zvěř, pro kterou je les domovem. Mnohé houby nás lákají nejen svou vůní, ale i vzhledem. Jen si vybavte, jak krásně se na nás směje muchomůrka červená, ale i přes svoji nevinnou nádheru je odsouzena za vinnou, když se lidé díky ní otráví. A dokonce postačí i jen malé množství k tomu, aby způsobila......celý článek Přidáno 31. 8. 2011 00:02
„Stopem za svou láskou VII.“Moře láká skočit do něj. Je průzračné. Písek pálí, že nepostojíš vteřinu. Odpolednímu žáru se místní schovávají pod slunečníky. Moc turistů tu není, občas nějaký Němec a Ital ze severu, jinak sem jezdí z nedalekých měst. Jsem proto na první pohled jasně identifikovatelný cizinec. Okamžitě všichni v restauraci nad mořem pochopí, že jsem přijel za Jitkou. Diví se, že neumím slovo italsky. Že jsem přijel stopem. Že jsem z Československa. Já jen úsměvem .....celý článek Přidáno 15. 8. 2011 00:00
„Stopem za svou láskou VI.“Sednout si do auta bez vnitřní kličky na dveřích nemusí být podezřelé, pokud za sebou nemáte jízdu stopem přes kus Evropy, kdy jste se párkrát zapotili ze strachu o život. Mám za sebou tři noci beze spánku, těším se na Jitku a přestože nás od sebe dělí ještě pár stovek kilometrů......celý článek Přidáno 1. 8. 2011 00:00
„Stopem za svou láskou V.“Ve filmech se stává, že se utíkající člověk občas pozastaví a poohlédne za pronásledovatelem. To bych vyrost. Napínavý příběh, jemu jde o život, má náskok, běží seč může a pak svou výhodu náskoku zahodí tak, že se na chvíli zastaví, aby zhodnotil situaci a zjistil, že pronásledovatel ho pronásleduje samozřejmě stále, ale bohužel se díky tomuhle ohlédnutí už přiblížil natolik, že bude s pronásledovaným za chvíli amen......celý článek Přidáno 18. 7. 2011 00:02
„Stopem za svou láskou IV.“Tolik českých aut, poloprázdných, stačilo by se jen zeptat, svezou-li mne a nemohl jsem. Trčím na dálničním hraničním přechodu mezi Rakouskem a Itálií pod dohledem přísného celníka. Nedovolí, abych se přiblížil k některému z kontrolovaných aut, natož k hraniční čáře a byl tak blíž své manželce, po které se mi po mnoha týdnech odloučení stýskalo čím dál víc. Nevrátil jsem se zpět, protože jsem to zásadně odmítal, avšak nahlas jsem jen mlčel. Čekal jsem na nějaký okamžik, kdy se situace poddá. Není přece možné, abych se ve svobodném světě dostal stopem až sem a nebyl schopen přejít hranici jen proto, že není pro......celý článek Přidáno 6. 7. 2011 11:02 Pohled Markéty Langerové na obyčejně neobyčejnou přírodu kolem nás
Když se hlemýžď řítí travou...Když se hlemýžď řítí travou, šine si to plnou parou! Mimochodem, jestli neznáte vtip o hlemýždi, lidově zvaném šnek, tak vám ho hned povím. To vám takhle potká Ferda mravenec šneka Pepu a vidí, že má zafáčované jedno tykadlo: „Pepo, prosím tě,......celý článek Přidáno 6. 7. 2011 10:30
„Stopem za svou láskou III.“Cítil jsem zvláštní chvění po těle. Asi jsem měl na pár okamžiků strach. Zamknul jsem dveře od bytu v Plzni v Borské ulici a vydal se neznámo kam, někam na jih Itálie, kde asi najdu Jitku. Bylo krátce po revoluci a já dosud nikdy v Itálii nebyl. Peněz jsem měl sebou tak na tuzéry než na útratu. Do toho se mnou cloumala chuť spát. Věřil jsem, že se cestou někde u silnice vyspím a naberu síly, které mi dodají do žil optimismus. Ale z jedné věci jsem měl radost už v tomhle okamžiku, kdy jsem zaslechl druhý západ v zámku dveří, říkající, že jsem akorát teď vykročil na svou dalekou pouť, čímž s každým krokem po schodech dolů přicházelo ......celý článek Přidáno 29. 6. 2011 00:30
„Stopem za svou láskou II.“Naše umělecká agentura nezačala v Plzni špatně. Polistopadový čas se nesl ve znamení nářků mnoha lidí, že nejsou peníze na kulturu. Na prvním místě zdražené jídlo, na posledním kultura – říkávalo se. Připadalo mi legrační, že často lamentovali nad zdraženým máslem lidé, kteří měli „máslo na hlavě“. Ale jinak jsem se tím nezabýval. Byl jsem rád, že mohu dělat, co chci a drahé máslo mne nezatěžovalo, neboť jsem říkával: „Stejně není zdravé, tak ho jednoduše nemusíme jíst!“ – Na vše jsem měl optimistické vysvětlení. A abych vyrazil dech davům škarohlídů, vymyslel jsem pro mnoho lidí neuvěřitelnou ......celý článek Přidáno 22. 6. 2011 15:03 
„To bych nevymyslel...“Laická veřejnost si zřejmě myslí, že standardní novinář přes kulturu a společnost je člověk, který bedlivě sleduje veškeré akce, zejména ty, které mají nějaký hlubší význam, načež objektivně udělá do svých zpráv výřez ze všeho dění v naší zemi. Častokrát jsem se setkal s názorem novinových čtenářů, televizních diváků a posluchačů rádií, že vlastně o čem se večer v televizních novinách nemluví, tak neexistuje, což samozřejmě není pravda. To se jen ony zprávy tak tváří. Proto mi v těchto zpravodajstvích schází věta.......celý článek Přidáno 15. 6. 2011 00:03
„Stopem za svou láskou I.“Nebyli jsme dlouho manželé, nebyli jsme dlouho na volné noze v oblasti kultury, ale na to, že jsme byli tuze mladí, jsme si mysleli, že jsme už ledacos zažili. Nebo jsme spíš cítili, že k sobě patříme bez dalšího vysvětlování, pročež může člověk mít pocit, že tak to má být. A bylo to tak. Všechno jsme dělali spolu a za všemi sny šli společně. Toho léta 1992 jsme se však na dva měsíce rozdělili. Začalo to ale nenápadně. Dráhu v oblasti kultury jsme odstartovali ........celý článek Přidáno 8. 6. 2011 01:55
Tajemné podzemí Hauenštejnské Je všeobecně známo, že každý hrad má mít nějaké tajemství. Horní hrad není vyjímkou. Můžeme se chlubit tajemnými chodbami i záhadnými energiemi.Pamětníci tvrdí, že z Hauenštejna vedou chodby směrem na Krásný Les, do kaple ve Stráži nad Ohří a dokonce i na Himlštejn. Ráda bych těmto zaručeně potvrzeným informacím věřila, bohužel hrad samotný stojí na čedičovém výchozu tyčícím se nejméně třicet metrů nad okolní terén. Pro ne příliš významný středověký hrad, který nebyl nikdy dobyt, neboť nebyl nalezen, alespoň to tvrdí ...............celý článek Přidáno 1. 6. 2011 00:02 Pohled Markéty Langerové na obyčejně neobyčejnou přírodu kolem nás
Máta tátaKdyž jsem byla hodně maličká, můj táta mi ve srandě říkával, že je můj „táta máta“. O trochu déle jsem si všimla, že u toho vždy pil mátový čaj. A tak mám slovo máta spojené s tátou a také jeho mátovým čajem. Řekla bych, že právě máta, přesněji máta peprná, je jednou z nejpoužívanějších bylin. Tato rostlinka je trvalá, třicet až čtyčicet centimetrů vysoká, se zašpičatělými zelenými listy a růžovo-fialovými květy, které jsou na konci větviček. Kvete v červnu a červenci. Sbírají se listy ještě před rozkvětem. Musí se ihned usušit, nebo použít......celý článek Přidáno 18. 5. 2011 00:06 
"de Jaroslav - jaroslavovsky"Milý Richarde, rád bych už opustil tebou dané téma o “hrdinném odboji českých emigrantů“. A nejen proto, že jsem opravdu žádného českého emigranta/bojovníka proti totalitě nepotkal. Ovšem, těch co dělali ostudu nebylo pomálu. Nejčastěji šlo, v různých formách, o zpronevěru. Nicméně to nebylo vždy tak “okaté”, jak to nedávno veřejně předvedl v Chile prezident Klaus. (viz.: Vašku, nepokradeš…www.mirecekp.net) Vysvětlením, které podal na brněnské Univerzitě svůj akt korunoval. Z toho co jsem měl příležitost od lidí slyšet mi je velmi smutno. “Tys nikdy nic nesebral!?” “Vždyť jde jen o propisku”. “Proč nevyzdvihnout.......celý článek Přidáno 27. 4. 2011 00:07
Užovka Aeskulapova Jaro je tu! Blíží se den kdy na svatého Jiří vylezou z děr hadi a štíři. Doufám, že vylezou také hornohradské užovky stromové (Zamenis longissimus). Dříve se této užovce říkalo užovka Aeskulapova. Je to snad nejznámější had, od starověku spojován s lékaři, kteří jej mají ve znaku i dnes. Je to zvíře, které obtáčí lékařskou hůl. Lidé v poohří mu říkají had hospodáříček. Je totiž synantropní, úzce vázán na lidská obydlí a jeho zemědělskou činnost. K životu nutně potřebuje místa, kde by se mohl rozmnožovat. Líhniště v podobě kompostů, hnojišť, suchých zídek, ...............celý článek Přidáno 13. 4. 2011 00:03 
V březnu 1990 jsme s kamarádem Markem hráli jako první porevoluční pouliční divadlo v Praze.
Byli jsme mladí a pouliční divadlo bylo po sametu velkou atrakcí. Každý jsme za den dokázal
vydělat až tisíc korun, což bylo tehdy pro běžně vydělávající lidi opravdu hodně peněz. Ne však dlouho
– brzy byla všude kolem konkurence a tak šla naše atraktivita dolů a s ní i výdělek. Byla to však
nádherná zkušenost. Naše přátelství živené společnou prací, kterou jsme žili, nám mnoho lidí závidělo.
Byli jsme opravdová dvojka
........celý článek Přidáno 30. 3. 2011 00:00 Pohled Markéty Langerové na obyčejně neobyčejnou přírodu kolem nás 
Sněženkové jaroUž v únoru můžete vidět, jak mezi sněhovou pokrývkou kvete první bílé kvítí. Ono bílé kvítí je sněženka, která kvete od února do dubna a je pro nás jakýmsi symbolem přicházejícího jara. Všichni se vždy po zimě zajisté těšíte, až v zahradách vše pokvete a stromy budou zase obaleny listy a trávník bude zelený, načechraný a ráno osvěžený rosou. Sněženka je, dá se říci, předchůdcem toho všeho a je důkazem prvních záchvěvů jara a tedy všeho pěkného, co k jaru patří ........celý článek Přidáno 23. 3. 2011 00:05 
Několikrát jsem psal o svých rodičích a uváděl ve slovech táta a maminka první písmena velká. Porušuji tím vědomě
pravopis, ale současně vyjadřuji svůj vztah k nim. Když se pozastavím nad tím, že v případě Maminky nikdy nenapíšu
„máma“ a v případě Táty nikdy nenapíšu „tatínek“, je to dáno pocitem, že Maminka je žena, ke kterým mám všeobecně
moc kladný vztah. Ženám zásadně přidržím dveře a na chodníku dám přednost v chůzi. Zatímco Táta je chlap vždy a
všude bez ohledu na přibývající roky, tedy v každé situaci svou rodinu ochrání, nikoho se nelekne a zásadně drží
slovo, k čemuž mi krátká varianta „Táta“
.......celý článek Přidáno 16. 3. 2011 00:03 
Co jsem přinesl ve svém českém „kulturním batohu“ do exilu?Milý Richarde, slíbil jsem ti napsat, konečně, o “hrdinném odboji českých emigrantů“. Jenže to zase trochu odkládám, promiň. Hned po tvé veleúspěšné akci v hotelu Jalta, jsem musel náhle odejet do Ženevy. Už jsem tam delší dobu nebyl, a na cestě se mi vrátily cestovní vzpomínky mých častých návratů směr Praha, od roku 1989. Že je Plzeňská dálnice hotová až na hranici jsem věděl, ale prozatím to nevyzkoušel. První vzpomínka byla na komplikovaný přejezd Plzně, z toho únavného kličkování městem a značné ztráty času zbyl jen .......celý článek Přidáno 23. 2. 2011 00:00 
Kavárnu Slávia mám rád. Často si právě tady sjednávám pracovní schůzky. Dokonce jsem byl poctěný před 14 lety tím, že jsem
právě tady, mohl uspořádat svou akci Mecenáš klubu, čímž jsme jako ozvěna ještě jednou, tentokrát jen pro 70 osobností našeho
klubu, jakoby pokřtili těsně po rekonstrukci znovu otevřenou slavnou kavárnu. Vzpomínám na doktora Milouše Červencla, který
byl šéfem společnosti, která v té době Slávii vlastnila a nákladně, včetně přilehlého luxusního restaurantu Parnas, opravila.
Právě on byl hostitelem oné akce, která se konala 25. listopadu 1997. Když jsem usedl ve Slávii dnes, pohlédl ke stropu, vzpomněl jsem si na vyprávění .......celý článek Přidáno 16. 2. 2011 00:09 Pohled Markéty Langerové na obyčejně neobyčejnou přírodu kolem nás
Voda ve svých podobáchJe všude kolem nás, aniž si to uvědomujeme, ale přitom její přítomnost stále vyžadujeme. Ať už je v jakékoliv podobě, plynné, pevné či kapalné, vždy ji nějakým způsobem využijeme. Je to voda. V podobě plynné se chladného rána na podzim vznáší v údolí jako mlha, v podobě pevné jí vidíme jako zledovatělou plochu na vodních hladinách a pak i v podobě kapalné, když ona plocha pod slunečními paprsky roztaje. Závisí na ní náš život a vůbec i všechny formy života, jak je dosud známe. Proč, jak říká jedna z teorií, právě ve vodě vznikl první život na Zemi? Ale jak se na Zem vůbec dostala? Říká se, že velké množství vody se objevilo díky padajícím tělesům (hlavně komet či asteroidů) z vesmíru na Zem, a z toho následně vznikly oceány. Ale další spousty otazníků ohledně vzniku ........celý článek Přidáno 16. 2. 2011 00:08
Hroch na hrad Poslední zimní měsíc je tu. Náš zahradník a purkrabí v jedné osobě již od 1. ledna chodí s dobrou náladou a každého vesele zdraví: „Letos už přijde jaro!“ Přesto je však ještě venku nevlídně chladno a doma u kamen se tak pěkně poslouchají příběhy. Bylo nebylo. Psal se rok 2004. Bylo krásné letní slunečné počasí a do hradeb Hauenštejnský zavítal poutník pro turistickou známku číslo 808. Byla to tohoto dne jeho známka v pořadí čtvrtá. Proto brzy ráno vstal a s maminkou a mapou do Karlovarského kraje zavítal s vidinou obohatit svou sbírku ...............celý článek Přidáno 9. 2. 2011 00:02 
Paní Dana Škabradová je jednatelkou tiskárny d-PRESS. O tom si můžete počíst v rubrice BYZNYS v článku „Aby se kola
točila!“ Ale nedočtete se tam, jak jsem se s touhle výraznou ženou seznámil. To už je téma spíš pro rubriku ŽIVOT.
Takže…Za vše může můj první mobilní telefon. V roce 1996 jsem se rozhodl, že si pro svou práci pořídím mobil. Už to sice začala být celkem rozšířená vymoženost, ale stále člověk zvažoval, zda se investice do ní vyplatí. Zvláště, působil-li na volné noze v oblasti kultury a tak nějak se musela každá koruna obrátit dvakrát až třikrát. Nakonec jsem se rozhodl a mobil si pořídil. A hned při své první cestě do Prahy, .......celý článek Přidáno 26. 1. 2011 00:10 
Jako externista mám příležitost pro ČRO Plzeň natáčet pořad s názvem „U vás doma“. Vždy vyjedu do nějakého města nebo
vesnice a společně s místními osobnostmi, pamětníky a nejrůznějšími nadšenci pro kulturu, sport a jiné zájmy, natočím
půlhodinový pořad, který by měl vystihnout atmosféru a zajímavosti daného místa. Tahle práce mne baví a jsem rád, že jsem
se kvůli ní musel nejen naučit na počítači stříhat zvuk, ale přirozenou cestou se i seznamovat s historií našich obcí.
Nedávno jsem se vydal do Kynšperka nad Ohří a jako jinde, i zde prožil pěkný den. Jenže přece jen, tady mi na struny mého
života pěkně zabrnkaly emoce. Proto sedám opět k počítači, neotevírám však střihový program
.......celý článek Přidáno 19. 1. 2011 00:04
Ocitl jsem se tedy v Ženevě… Jak a proč právě tam? Richarde, vracím se k první části tvé původní otázky: "Jaroslave, odešel jsi do emigrace z pochopitelných důvodů, ale ne každý člověk měl tyto důvody, někdo odešel do emigrace jen z ekonomických důvodů, někdo ze zvědavosti, někdo pro svou povahu... nevím, kolik může existovat důvodů? Nedávno jsem četl v Respektu: Úryvky vybrané z eseje, “Za antologií exilu”, Věry Linhartové (jsou součástí knihy Soustředěné kruhy /nakl. Torst/). Velmi mě inspirují její úvahy o “domově” či “rodné hroudě” a exilu. Chtěl bych říct, že doplňují ty moje a vyjadřují to zajímavěji........................celý článek Přidáno 12. 1. 2011 00:02
Zřícení a obnovení věže Zima je čas rozjímání, vzpomínek i sčítání má dáti dal. Letošní zima je kouzelná, bílá a pokojná. Pro nás, osadníky na Horním Hradě to znamená topení v kamnech a házení sněhu, ale také sezení v teple a vyprávění příběhů. Jeden příběh bych pro vás také měla, již jsem jej slibovala v minulém svém povídání – zřícení a obnovení věže. To bylo tak, únor roku 2002, užíváme si tepla pražského bytu, když nám volá soused z Horního hradu. Jeho informaci nechceme vůbec věřit. Přece není možné, aby již od silnice bylo vidět do nově obnovených.................celý článek Přidáno 22. 12. 2010 00:02 Pohled Markéty Langerové na obyčejně neobyčejnou přírodu kolem nás 
Přírodní symboly VánocS datem 1. prosince přichází měsíc vánočního času. Čím více se čísla v kalendáři přibližují dvacátému čtvrtému prosinci, o to více se těšíme na onen Štědrý den. Sama příroda nám může vytvářet příjemný a pohodový čas, už jen třeba naším pohledem na krásně zasněženou krajinu, ze které září nekonečně mnoho bílých vloček, vypadajících jako drobné diamanty třpytící se v paprscích slunce. A nejen pěkné počasí v nás může vyvolat pohodu, ale i například vánočně ozdobený stromeček, který si ještě před nedávnem nic netušíce, rostl v lese. Jak je ta příroda s Vánocemi propojená, však mnoha z vánočních symbolů jsou dílem přírody. Ať už je to stromeček, .................celý článek Přidáno 8. 12. 2010 00:05
Horní hrad – Hauenštejn se stal naší posedlostí. Každou volnou chvíli jsme zde chtěli trávit. Mnoho našich přátel sezvalo své přátele a jezdili nám pomáhat čistit nálety na nádvořích, korunách zdí, či uvnitř paláců. Započali jsme hromadit velké kopce suti, které jsme společně kyblíčky vynášeli z přístupných hradních komnat. Odvážnější z nás likvidovali spadlé krovy a střechy, které jsme používali na oheň při večerním posezením po celodenní dřině. Je to nepředstavitelné, ale pan stavitel Štěpánek tvrdí, že do dnešních dnů se z hradu vynosilo a vyvezlo 500 náklaďáků .................celý článek Přidáno 24. 11. 2010 00:08
Milý Richarde,Vím, že jsem ti slíbil pokračování. Jen dnes si k psaní sedám. Měl jsem, v posledních týdnech, tolik práce s připravovaným představením, že jsem musel psaní pro tebe odložit. Ve středu 17. listopadu se uskutečnila premiéra melodramu Máj/Queen, na hradu Houska, věnovaná, nejen dvoustému výročí narození K.H.Máchy. Mám to tedy za sebou a potvrdilo se mi, že hudba Queen přiblížila Máchu i těm, co by ho jinak nečetli, či se nepřišli na představení podívat. Tak a tady máš slíbené pokračování : ........................celý článek Přidáno 3. 11. 2010 00:02
Tuctová pražanda Dědeček mě často škádlíval, choval mě na klíně a dobíral si mě: „Jsi tuctová pražanda!“ A já mu se smíchem odpovídala: „Doufám, že ne.“ Bylo mi tenkrát čerstvých dvacet jedna let, věnovala jsem svůj čas studiu, sportu a především skautskému oddílu. A v lese na břehu řeky Blanice jsem jedné podzimní soboty potkala Pavla. Museli jsme se ještě potkat vícekrát, než jsme spojili své osudy až do dnešních dnů a já se vedle něj stala hradní paní. .................celý článek Přidáno 27. 10. 2010 09:40 Pohled Markéty Langerové na obyčejně neobyčejnou přírodu kolem nás
Když se řekne podzim, většinou se všem lidem vybaví chladné a studené období od září až do prosince. Ale přitom podzim
dokáže vyvolat i příjemný a hřejivý pocit na srdci, když se procházíte po parku nebo po lese a kocháte se krásami, které
vykouzlila sama příroda. V tu chvíli zapomenete na to, že už skončilo léto a že se pomalu, ale jistě, příroda ukládá k
„zimnímu spánku“. Podzim přeci hraje tolika nádhernými barvami, které se na nás usmívají z padajícího listí okolních
stromů, že i když je studeno a sychravo, tak nás ty barvy
.................celý článek Přidáno 13. 10. 2010 00:10 
Úvaha o tom, kdo je tupější Čím déle pracuji ve službách a je už docela jedno jestli v hotelových, restauračních, školských, divadelních nebo cestovního ruchu, se mi začíná více jevit domorodec v Čechách jako sobecký, nevychovaný, arogantní tupec, který si vylévá svoje negativní emoce na těch, kteří mu mají dopřát jím požadovanou službu. Pravda, je mnoho slušných a příjemných lidí, kteří přijdou a umějí ještě pěkně požádat o to, co chtějí, ale bohužel téměř geometrickou řadou se množí ti druzí. A tak tu sedím, v malé cestovní agentuře, už od ledna a pozoruji. Pozoruji sebe sama a vše, co to se mnou dělá, když přijde ten "pravý" klient. Bez pozvání, aby si sedl, si se samozřejmostí naftového magnáta - ale ten by to možná ani neudělal - sedne a začne mluvit tónem, ze kterého se mi začne během pár vteřin dělat.................celý článek Přidáno 22. 9. 2010 00:12 Pohled Markéty Langerové na obyčejně neobyčejnou přírodu kolem nás
Každý znás jistě zná film Babí léto, který je o přátelství, lásce a touze žít a užívat si život v jakémkoliv věku. Možná, že i takovou touhu mají už mladí
drobní pavoučci, kteří vždy na podzim opouštějí své domovy a vyrážejí na svých létajících pavučinkách do světa, někdy i 100km vzdáleného. Ale, jak už bylo
natočeno ve stejnojmeném filmu, takovou touhu mohou mít i starší pavoučci, např. Pavučenka létavá, která je velká 2 až 2,4mm, díky čemuž se může i v dospělosti
proletět na tzv. babských šedých vlasech, tedy létající pavučince, o které si lidé dříve mysleli, že je šedými vlasy starých žen. Proto se období, kdy bývá
sucho, slunečno
.................celý článek Přidáno 8. 9. 2010 00:00
Raduju se ze září Dnes je neděle a venku krásně svítí zářijové sluníčko. Já mám plný balkon prádla, co ve větru krásně schne. Už jsem tady zase sama, protože obě holky v srpnu odjely, ta americká do Berlína a ta moje vlastní česká do ZhuHai. To holt už je úděl matek, pokud nechtějí být sobecké a držet děti u sebe za každou cenu. Ale jak píše ve své knize Neal Donald Walsh … "Nechť vaše láska vypudí vaše milované do světa, aby si uvědomili, čím jsou." … a tak jde život stále dokola. A tak se raduju ze září, i když pro mě nezačalo zrovna vesele, ale skoro čtyřicetistupňovými horečkami a střevními potížemi takového kalibru, že jsem sama sebe ani v zrcadle snad nepoznávala. Ale všechno zlé .................celý článek Přidáno 25. 8. 2010 11:00
"Jaroslave, odešel jsi do emigrace z pochopitelných důvodů, ale ne každý člověk měl tyto důvody, někdo odešel do emigrace jen z ekonomických důvodů,
někdo ze zvědavosti, někdo pro svou povahu... nevím, kolik může existovat důvodů. Každopádně mám ale pocit, že se všichni, kteří odešli do emigrace dnes tváří,
že bojovali proti totalitě. Takže má otázka zní: Jak dlouze jsi uvažoval o emigraci a jaký byl pocitově pro Tebe samotný akt emigrace v tu chvíli, když
jsi odjel?".........................celý článek Přidáno 11. 8. 2010 16:40
Kolik dětí po světě vlastně mám Je mi moc smutno, protože moje mamka odešla, jak já říkám, na obláček. Odešla tiše a jsem ráda, že jsem ty poslední dva dny našla odvahu a byla jsem s ní v nemocnici i přes noc. Měla takový strach, že jednou zůstane úplně sama v nemocnici a nikdo u ní nebude, až bude odcházet. A to jsem přece nemohla dopustit. A tak mám teď v hlavě všechno možné, jen ne hezké pozitivní téma na článek do Richardova revue. Jenže Vesmír má rád rovnováhu a tak mám dnes přece jenom radost ze života. Majdalence přijela kamarádka Lucy, Američanka, se kterou moje dcera studovala ve Spojených státech na vysoké škole a velmi se tam spřátelily. Lucy učila u nás .................celý článek Přidáno 21. 7. 2010 00:00 
Vypni mozek Studovala jsem na Hotelové škole v Mariánských Lázních a ve čtvrťáku jsme se rozhodly s mojí spolužačkou Hankou jít bydlet na privát. Všichni se divili, že my dvě budeme spolu, protože jsme byly každá úplně z jiného těsta. Ale zvládly jsme to a užívaly si svobody bez vychovatelek, příkazů a zákazů. Po mnoha letech po maturitě jsem onemocněla rakovinou a Hanka byla první, kdo mi přišel nabídnout pomoc. V té době už jezdila Hanka na semináře k panu Ing. Jiřímu Jančovi, CSc., jednomu z našich nejznámějších léčitelů. Pan Janča byl autorem mnoha knih o alternativní medicíně, reflexní terapii a spoluautorem nádherných herbářů. Byla jsem ani ne měsíc.................................celý článek Přidáno 14. 7. 2010 00:00 
Mé dvě životní etapy, ale pro kterou se rozhodnout? Temná období: v roce 1945 bráška umírá po nehodě v necelých 12-ti letech, mě bylo skoro 9 let, táta (hluboce neštastný ze smrti syna, byl k navíc, po třech letech, 1948, vyhozen z práce ("třídní nepřítel") a definitivně onemocněl, nervově se zhroutil. V tom samém roce mě vyhodili z Francouzké školy. Musel jsem se vrátit do školy ve Vokovicích, kde mě nabídli v 15 letech, jít na kotláře nabo horníka. Na nic jiného jsem neměl nárok… Komunistická hrůzovláda naprosto změnila mé směřování, můj život.........................celý článek Přidáno 9. 6. 2010 00:00
Mám si stýskat nebo výskat? Moje jediné dítě se rozhodlo, že se naučí čínsky. No, konečně na tom by zase nebylo nic špatného, ba snad naopak. Celý svět chce obchodovat s Čínou a kolik bělochů je schopno komunikovat čínsky… Jenže Čína je daleko a tak vidím svoji dceru jen velmi málo. Pravda, do Číny se dostala na doporučení své americké profesorky, když ji doporučila jako asistentku jiné americké profesorky, která učí ekonomiku na univerzitě na jihu Číny. Moje dcera vystudovala vysokou školu v USA a šlo jí to tam výborně. Už když šla do Ameriky vládla angličtinou jako rodilý mluvčí, protože chodila u nás ve městě do americké základní školy a výuku několika předmětů tenkrát zajišťovali američtí učitelé. Byla jsem ráda, že jí .........................celý článek Přidáno 5. 5. 2010 00:00
Utíká to, utíká Mám ve Francii u Paříže přátele už od svých vysokoškolských studií. Tenkrát jsem byla v prvním ročníku VŠE a Jeanovi bylo 34 a jeho ženě Marie-Claire 30 let, když jsme se poprvé setkali. Jenže čas nestojí a tak Jean letos slavil sedmdesátiny. Výhodou dnešní doby je, že pokud na to má člověk peníze a časový prostor, může se sebrat a jet vinšovat. A protože svého přítele za ta léta už dobře znám, vím, že největší radost mu udělám, když mu přijedu popřát osobně a jako dárek přivezu naše české specialitky. A tak jsem se rozhodla, že pojedu, ......................celý článek Přidáno 7. 4. 2010 18:50
Obraz Sedím v obýváku a snažím se utřídit si myšlenky. Co se to kolem nás děje a proč se to děje? Kam mizí lidské hodnoty a byly ty hodnoty našich předků všechny správné? Proč jsou lidé dnes tak sobečtí a proč jim tolik záleží na materiálních hodnotách? A další a další otázky naskakují do mojí mysli. Sedím a dívám se na obraz divokého jižního bretaňského pobřeží nedaleko Quiberonu, kterému Francouzi říkají Côte Sauvage. Rozervané skály a divoký Atlantický oceán tam tvoří nádhernou scenérii, která mě osobně velmi uklidňuje, když si tam na nějaký ten veliký kámen sednu a jen naslouchám bušení vln do útesů. Život v těch místech plyne nějak klidněji. Lidé v mojí milované Bretani jsou uzavření předkové dávných Keltů. Jsou jiní než Francouzi. Vyrostli v tvrdých podmínkách přímořského kraje nebo málo úrodného bretaňského vnitrozemí. Brambory a artyčok jsou to, co je proslavilo kromě ústřic, mořských plodů a ryb. Všichni velmi usilovně pracují......celý článek Přidáno 31. 3. 2010 00:00 
Před pár dny mi poslala vzkaz přes lide.cz paní Dana: "Odněkud vás znám, viděla jsem vás asi v televizi…" - A tím dala šanci vzniknout nápadu:
"Co kdybych s touto ženou pořídil pro Revue Richard do rubriky ŽIVOT rozhovor?" - Tak jsem hned odepsal. Paní Dana souhlasila a já hned poslal přes
lide.cz první otázku. Náš rozhovor prokázal, že není nikdo, kdo by nemohl sednout a začít vyprávět svůj příběh. Přestože paní Dana není spisovatelka,
její příběh napsal sám život a my se teď do něj můžeme začíst.......celý článek Přidáno 3. 3. 2010 21:15 
Zpravidla jsem životním optimistou. A když se na mne nahrne nějaká ta starost navíc, nechám si to pro sebe. Lidi jsou
zvyklí, že optimismus rozdávám, tak držím formu, co to jde. Ale i baterie s nekonečnou trvanlivostí potřebuje občas dobít.
Na to jsem dnes myslel, když jdu ulicí a osloví mě bezdomovec s žádostí o peníze. Pamatuji si ho moc dobře, tohle je jeho flek.
Už před deseti lety jsem mu tady dával drobné, čekajíc, že příště se už o sebe postará sám. Nestalo se, opět byl v lihu a
nastavoval dlaň. Už dávno takové lenochy nepodporuji a proto mi nedělá problém říct: "Ne!"
Volným krokem jdu dál. Je slunečná středa 3. března 2010. Neuplyne ani .................celý článek Přidáno 3. 3. 2010 00:00
Co je to život? Jo, život, to je mrška přátelé. To něco slíbíte a už se drbete za uchem, jestli jste to nepřepískli. No a takhle jsem minulý týden neprozřetelně dala slib mému kamarádovi Richardovi, když mě vzal útokem, aby se mnou udělal naprosto neplánovaný rozhovor do svého internetového revue, že budu psát do rubriky Život. Je pravda, že mám určitě mnoho námětů a to nejen z mého vlastního života, ale když holt na člověka nepřijde ta správná chvilka a neosvítí ho "shora" múza, je zle. A tak jsem teď sedla a řekla si: "Hele nebuď srab a piš!" No jo, ale o čem, když si připadám jako dutý ...............................celý článek Přidáno 22. 2. 2010 21:00 
Zpravidla si schůzky s obchodními partnery, spolupracovníky, či přáteli, sjednávám dopředu. Každý
jsme rozlítaný a nelze proto spoléhat na náhodu. Ovšem až na pár lidí. V případě Jarky Haškové,
mé někdejší klientky, nyní už řadu let kamarádky, je náhoda mnohem spolehlivější. Když si chceme
popovídat a zavoláme si, těžko hledáme nějaký termín, na kterém se shodneme. Takže jakmile mne
napadne, že bych rád ztratil kus řeči právě s Jarkou, dopředu nezavolám a rovnou usednu do kavárny
v centru Plzně, tušíc, že zrovna teď tady někde musí Jarka být. A jak se tak dívám přes výlohu ven
na překrásný chrám svatého Bartoloměje, vezmu do ruky telefon: “Halo, Jarko! Co bys řekla.............celý článek Přidáno 17. 2. 2010 00:00 
"Jejda, to je hezký pár!” - Říkám si, když na Smíchově potkám sympatickou slečnu bílé pleti,
držící se partnera, očividně afrického původu. Oba dva ochotně vyslechnou moji prosbu o rozhovor,
ale omluví se pro nedostatek času. Záhy potkám překrásnou starou dámu. Elegantní a pozitivně naladěnou.
Možná věkem přes devadesát let. Jenže ta spěchá do cvičení, takže: “Jindy, příteli!” A tu z lékárny
vyjde nepřehlédnutelný muž. Na hlavě výrazný klobouk, řekl bych kovbojského stylu. Okamžitě reaguje
na můj pozdrav a velmi vstřícně přijímá pozvání na kávu. Jediné, co poopraví je, že místo kafe si dá
jedno........................celý článek Přidáno 1. 2. 2010 00:00 
Zaparkoval jsem v Praze na nábřeží vedle zdymadla. Přešel Most Legií, kde panoval od hladiny Vltavy ještě větší mráz.
Zrychluji krok, abych se zahřál v Kavárně Slávia.Je lednová středa a hodinky ukazují poledne. Ochotný vrchní přinese espreso pikolo. Uvelebím se v křesle u okna s výhledem na Národní divadlo, když tu jemná, milá a pěkná servírka, nečekaně rázně zasáhne proti muži, který si bez optání vzal denní tisk. Později se dovím, že ten je určen jen pro hosty kavárny, ale tento muž sem chodí pro noviny pravidelně bez toho, že utratí korunu. Mohu Vám slečno položit pár otázek? Jmenuji se Richard Langer a jsem vydavatel nového internetového magazínu Revue - Richard. Líbilo se mi, jak jste zametla s tím pánem! Hned jste mi cvrnkla do nosu, jako tip k nahodilému rozhovoru o životě. Na co chcete neodpovíte,...........................celý článek |
MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ RR CASANOVA - muzikál Casting na Casanovu…  PRAGUE CELLO QUARTET Křest prvního CD PRAGUE CELLO QUARTET  Knihkupectví Fantazie JaS ve Fantazii  Cena Ď XII. ročník udílení cen Ď českým mecenášům a dobrodincům. Finále v Národním divadle 21. 6. 2012, před tím však 14 krajských předkol po celé ČR!  TIP RR Josef Bruckmüller Obrazy Miroslav Novotný reliéfy, objekty Týn nad Vltavou 10. 2. - 7. 3. 2012  Cvičení - hodiny a dny plné pohody a smíchu Vital – Park 25. 2. - 26. 2. 2012  FÓREK z Richardovy autorské dílny (audio) Kultura je živelná katastrofa... POČASÍ V ČR |
|
REVUE RICHARD E-mail: revue-richard@revue-richard.cz Tel.: pouze pro zasílání sms - 608 836 747 |
||
